CESTA ke SVĚTLU - OSMIDÍLNÁ BUDDHOVA STEZKA na CESTĚ za POZNÁNÍM
SSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSS
,,CESTA KE SVĚTLU !"
,,Probuďte se ! Rozhlédněte se !
Naslouchejte v sobě ! Jen to dovede otevřít cestu !"
,,Cestu ke Světlu musí každý jednotlivec prožít v sobě, musí jí sám objevit, chce-li po ní bezpečně putovat. Jen to, co člověk v sobě prožije a procítí ve všech obměnách, může také plně pochopit !"
,,Onen svět je to, co je za poznávací schopností našeho
tělesného zraku. Ale není žádného oddělení mezi tímto a oním světem! Ani žádné propasti ! Všechno je jednotné jako celé stvoření. Jedna síla proniká tento pozemský život jakož i onen svět, všechno žije
a působí z tohoto jednotného životního proudu, a je
proto zcela nerozlučně spojeno."
,,Není žádný tento a onen svět, ale jen jedno jednotné bytí !"
,,Nezapomínejte, že každá vámi vytvořená a vyslaná myšlenka přitahuje na své cestě všechno stejnorodé, nebo ulpí na jiných stejnorodých myšlenkách, stává se tím stále silnější, a najde konečně i cíl, mozek člověka, který snad jen na vteřinu zapomene na sebe sama, a tím dopřává místa takovým vznášejícím se myšlenkovým útvarům, aby pronikly a zapůsobily."
,,Neplýtvejte proto silou myšlení, ale shromažďujte ji k obraně a k jasnému myšlení, které je přímé jako kopí a na všechno působí. Vytvořte tak ze svých myšlenek posvátné kopí bojující za dobro, hojící rány a podporující veškeré stvoření."
,,Člověk nemá věřit věcem, které nemůže pochopit !"
,,Pravda zůstává však stále stejnou, nemění se, protože je věčná ! A poněvadž je věčná, nelze ji pozemskými smysly, které znají jen změnu forem, nikdy plně a skutečně pochopit ! Staňte se proto duchovními ! Oproštěni ode všech pozemských myšlenek; a máte Pravdu, budete v Pravdě, trvale ozářeni jejím čistým světlem, v ní ponořeni; neboť vás úplně obklopuje. Plavete v ní, jakmile se stanete duchovními."
,,Je pošetilé mluvit o ranách osudu nebo zkouškách. Každý boj a každé utrpení je pokrokem."
,,Probleskne-li v tobě myšlenka, zadrž ji a nepronášejji ihned, ale živ ji, neboť ona se zadržením v mlčení zhutní, a získá na síle jako pára v přetlaku."
,,Nedáváš však do žádné věci jenom své vlastní chtění, nýbrž máš vždy při něm i cizí !"
,,Nutno zdůraznit, že se přitahuje jen stejnorodé."
,,Máš-li opravdovou myšlenku a pevně na ní trváš, tak nakonec musí nahromaděná síla nutit k uskutečnění, neboť proces vývoje všeho se odehrává zcela duchovně, protože každá síla je jen duchovní !"
,,Pozoruj, a když myslíš a cítíš, je ti hned podán důkaz, že všechen vlastní život může být ve skutečnosti jen duchovní, ve kterém jedině spočívá vznik a také i vývoj."
,,Lidstvu samotnému je moudrým zařízením stvoření dána moc, aby si samo tvořilo a formovalo poměry silou samotného Stvořitele."
,,Člověk se může rozhodnout myslet dobře nebo zle, a může tím Božskou sílu vést k dobru nebo ke zlu ! V tom spočívá zodpovědnost, kterou člověk nese."
,,Nepřestávej nikdy dbát toho, že všechny následky tvého myšlení na tebe neustále padají zpět, vždy podle síly, velikosti a rozsahu účinku myšlenky, v dobrém jako i ve zlém."
,,Protože však myšlenka je duchovní, vrací se následky také duchovně."
,,Udržujte krb svých myšlenek čistý, a cvičte se pak v první řadě ve veliké moci mlčení, chcete-li se dostat vzhůru."
,,Abd-Ru-Shin - Ve světle Pravdy"
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
Osmidílná Buddhova stezka
na cestě za poznáním:
- Pravá víra: měli bychom opravdově, z přesvědčení – ne slepě, věřit v něco, co je skutečně pravé. Přesvědčení získáme skrze mnohá prožití, která se pro nás stanou důkazy – začneme být přesvědčeni o tom, že to ani jinak být nemůže.
- Pravé odhodlání: nechceme již žít jinak než podle principů Pravé víry, usilujeme od základů změnit celý svůj život, začít jinak myslet, mluvit a jednat – vše by mělo být ušlechtilé, jak naše myšlenky, tak i naše slova a činy. Měli bychom pomáhat vzhůru všemu, s čím se setkáme, a především žít přítomností – jedině tak máme kontrolu nad tím, co děláme. Každý okamžik můžeme učinit úžasným. Po užívejme slov tak, abychom jimi neubližovali, nýbrž pozvedali náladu a pomáhali.
- Pravé slovo: měli bychom na správném místě mluvit a na správném místě umět také slovo zadržet = mlčet. Když lidé ducha řeknou slovo, je to perla, která září a pomáhá. Produchovnělý člověk nikdy nikomu neubližuje, tudíž ani nepomlouvá. Rozhovor se vždy dá zkorigovat tak, aby naše řeč i myšlenky zůstaly čisté. Slovo má také tu sílu, že může druhého přivést k činu – až teprve po „ovoci“ poznáme, jaké to slovo bylo. Měli bychom se zabývat tím, jaká slova používáme, uvědomovat si jejich sílu – vynechat pesimistická a nihilistická slova (např. to nezvládnu apod.).
- Pravý čin: naše činy mají souznít s našimi slovy, mají být ku prospěchu všech. Pravý čin myslí na druhé. Vždy se ptejme, zda můžeme být druhým na jejich cestě (duchovní i té pozemské) nějak prospěšní. Abychom toho docílili, musíme i na sobě pracovat. – Činem můžeme dát svým slovům sílu, podpořit je, zdůraznit.
- Pravý život: pravý život bychom měli žít jako práci, která je naším koníčkem a baví nás. Měli bychom jej žít cele, prožívat naplno každou minutu (ne se již těšit, až tahle chvíle pomine a nastane jiná). Měli bychom usínat s tím, že jsme ten den vykonali spoustu dobrého. Ne nadarmo se říká: vykonej každý den alespoň jeden dobrý skutek. --- Svým způsobem života si také profilujeme, jakých signálů si náš mozek bude všímat – toto jsme si ilustrovali na vtipném příběhu o Američanovi - bělochovi a indi ánovi. Zatímco indián slyšel uprostřed velkoměsta cvrčka, běloši kolem nejenže cvrčky nebyli schopni vnímat, ale když indián vyhodil do vzduchu minci a ona s cinknutím dopadla na zem, okamžitě se otočili. Každý byl naučený slyšet něco jiného – a tak je to i s námi. ---
- Pravá snaha: udrží člověka v pravém životě i na všech předchozích stupních, jinak z nich člověk vypadne - záleží jen na nás, kam své úsilí nasměrujeme. Měli bychom se však vyvarovat duchovní pýchy, abychom nepřešlapovali na místě, abychom „neseděli na pomyslném stromě a neshlíželi dolů na ty, kteří během té doby kolem nás mohou urazit mnohem větší kus cesty“. Nespokojujme se s tím, čeho jsme již dosáhli, a stále usilujme kupředu, dál a výš.
- Pravý dík: pramení až z poznání toho, že co zasejeme, to také sklidíme. Proto ani nic z toho, co prožíváme, není náhodné. Děkujme i v momentě, kdy se nám zdánlivě děje křivda - měli bychom umírnit sami sebe a v klidu přijít na to, kde jsme udělali chybu. Pravý dík stoupá zevnitř a tryská vzhůru. Děkujme za vše, co prožíváme – i za krušnější chvíle, které však člověku dávají nejvíce. Všechny těžkosti jsou zkouškou pravé víry. Stále též platí ujištění shůry: „Nenaložím vám víc, než unesete.“ Snažme se, abychom ani my nenakládali na své bližní více, než jsou schopni unést – pěstujme v sobě schopnost empatie.
- Pravé pohroužení do sebe / obrácení se vzhůru: duchovní cesta je vždy cestou ke Světlu, niterně bychom měli jít za Světlem. K tomu nám napomáhá pravá modlitba, která vyšlehne jako plamen – z našeho nitra tryská touha ocitnout se v blízkosti Světla, jejím prostřednictvím může proudit i vroucí dík Stvořiteli.
,,Všech těchto výše uvedených osm stupňů na cestě za poznáním musí provázet Pravá láska = základní Zákon cesty ke Světlu. Nejprve je nutné dostat se do stavu bezpodmínečné lásky k veškerenstvu – ke všem živým bytostem, abychom s nimi jednali tak, jak jim to prospívá. Pravá láska nežaluje, nevyčítá, nestěžuje si. Zároveň bychom však druhým neměli poskytovat příležitost k tomu, aby škodili a ubližovali. Když někdo učiní něco, co neprospívá, měli bychom přemýšlet o tom, co udělat, aby tak již nejednal. Měli bychom se také umět sklonit k někomu, kdo je na začátku, a pomoci mu (vždyť například i Ježíš před poslední večeří omýval svým učedníkům nohy /duchovní akt/, Jidáše nevyjímaje).
ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
