Život je energie, zahalená tajemstvím a moudrosti věků

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

 ,,Životní situace"

,,Někdy si je připravíme sami a z toho nám je určí někdo jiný. Záleží jen na nás, jak je budeme řešit a zvládat. Situací je mnoho - hlavně těch záporných a někdy tak nečekaných, že jsme jimi zaskočeni, a to nemluvě o setkáních, podvodech, úmrtích a zdravotních problémech a dalších…. Ale i úsměvné situace se najdou !“

,,Úvodní - úsměvná..."

 ,,Některé situace prožíváme tísnivě, ale při tom nám vyvstanou po určité době úsměvné, když si na ně vzpomeneme a vypravujeme je druhým - co se nám vlastně přihodilo...."

 ,,V červnu jsem dělala závěrečné zkoušky a nastal den a čas, abych se dostavila na testy. Ale ouha - náhle se mi zasekl zámek od bytových dveří a z rodiny nikdo doma a u sousedů také ne - jak to tak bývá. Co teď - honem! Rychlým přemýšlením jsem popadla psí vodítko, omotala kolem kliky dveří a připla na obojek svého psa a na příkaz ,,Hlídej !" jsem seběhla schody. Po několika metrech před domem jsem si uvědomila, že se bořím na chodníku do asfaltu – ano byl nový, zrovna čerstvě položený a já už v té chvíli bez obou podpadků, ale za to se slzami v očích ! Bohužel nebyl čas na návrat pro jiné boty... . Přede mnou byla cesta bez podpadků s myšlenkou na nezamčený byt a ještě k tomu mě vítali spolužáci s tím, že jsou fungl nové testy schválené Prahou pro tyto zkoušky ! Co k tomu dodat - byl to den s velkým "D“, nervózní, ale přesto úspěšný ! " 

Ludmilka

 ,,Neuvěřitelné..."

 ,,Také i já musím přispět co se přihodilo mým známým. Je to již dva roky co se stala tato neuvěřitelná příhoda. Mí známí odcestovali na dlouhodobě našetřenou dovolenou do Brazílie. Hned první den po příletu do této země jižní Ameriky se všichni kochali přírodními krásami. A tak jejich prvním v výletem v doprovodu průvodce se stal prales v okolí řeky Amazonky. Když tak šli na pokraji tohoto pralesa, a průvodce se snažil o přibližný výklad, najednou v dálce zahlédli další skupinku turistů, kteří přicházeli stále blíž a nevěřili svým očím - zahlédli své sousedy, kteří bydleli vedle jejich rodinného domu na stejné ulici.Toto setkání bylo bouřlivě neuvěřitelné ! Zaneprázdněni svou prací neměli příležitost se setkávat v okolí svého bydliště a nyní se potkali tisíce kilometrů od domova na stejném místě a ve stejném čase. Na tuto dovolenou budou společně vzpomínat s pořekadlem, že svět je doopravdy malý !"  

T.Baty 

     ,,Stará věc"

 ,,Stalo se to před dvaceti lety. Manžel mne ze dne na den opustil. Zůstala jsem sama s pětiletým chlapcem. Pro mne to bylo hrozné, manžela jsem strašně milovala. Nový vztah jsem dokázala navázat až po pěti letech. Myslím si, že pro ženu, která miluje, to musí být hrozné. Vychovávat syna a při tom se snažit, aby s otcem vycházel dobře. Nikdy jsem před synem neřekla špatné slovo na jeho otce. Bylo to trauma. Vždycky, když si přišel pro syna se mě rozbušilo srdce a podlamovaly kolena. Sama sobě se teď po dvaceti letech divím, že jsem to dokázala. Trvalo to dlouho, až syn dospěl, tak si na svého otce udělal svůj názor.

Dobrá zpráva je, že teď, když vidím svého bývalého manžela, tak mě už srdce nebuší a kolena jsou taky vklidu. "  Robinna

,,Smutek"

 ,,Je jeden citát, který mi pomáhá uvědomit si, že nikdy není tak zle. "Máme sklon zapomínat, že štěstí není dosáhnout něčeho, co nemáme. Naopak je to docenění a objevení toho, co máme.“ F. Koenig. Myslím na to, co mám a poznám, že mi je hned lépe na srdíčku. "   

Rendy

 ,,Život taky..."

 ,,Lidé zapomenou, co jste řekli.

 Lidé zapomenou, co jste udělali,

 ale nikdy nezapomenou,

 jak se vedle vás cítili."      

B.Nováková

 ,,Řešit..."

 ,,Každý si prožijeme život tak, jak si ho zařídíme ! To jestli se nezdaří přesně podle našeho plánu - tak tomu se říká osud. Někdy je dobře a někdy zase nic moc. Hlavně musíme být spokojení sami se sebou a vše jde o hodně lépe řešit."     Anička

 ,,Nedat se zastrašit v práci"

 ,,Pracuji v ústavě experimentální medicíny v Praze a nelíbí se mi, jak s námi jednají, vládne tam místní mafie, nemáme žádnou možnost se ozvat, hned vyhrožují výpovědi !"  

Žany

 ,,Láska"

 ,,Poznala jsem Tě po x- letém manželství. Byla jsem šťastně vdaná a tep mi vzal veškerou sílu stát pevnýma nohama na zemi. Milovala jsem Tě ! Nedoplácela na to moje ani Tvá rodina. Milovali jsme se tajně a dodnes o naší lásce neví nikdo, jen my dva. Přesto přišla chvíle, kdy jsem Ti musela říct, že skončíme se vším.Tys odpověděl ano a od té chvíle chodíme kolem sebe jako dva cizí lidé. A přesto, když Tě vidím, chce se mi křičet, že Tě miluji, že Tě potřebuji, že bez Tvé lásky nemůžu žít.

Odpoledne se vrátím domů, při práci a obyčejných všedních starostech zapomenu. Ale když usednu k televizi, myslím na Tebe a těším se, že až Tě zase uvidím, alespoň na chviličku, Tě zastavím. Usměji se, Ty se mě zeptáš, jak se mi daří a já odpovím, třeba jen-že dobře. Někdy mě letmo pohladíš po vlasech, dotkneš se mé ruky, a já zase ucítím, jak pode mnou praskají ledy. Vím, že Tě chci, ale nikdy Tě nemohu mít. Trápím se, ale čas a všední starosti vše zahojí. Očima Tě prosím, neodcházej, ale moje ústa říkají nashledanou. Doma čekají na mámu - dvě krásné děti. Musím ! "

Blanička

,,Život je osud..."

 ,,Já myslím, že život je osud a nedá se ničím výrazně ovlivnit. Co se má stát, to se stane. Každý východ je vchod někam jinam a když něco ztratíte, tak zase něco získáte. Není třeba se ohlížet za minulostí a jen tak stát díky tomu na místě. Člověk se musí prát, nikdo nám cestu nezamete. Žijte budoucností !"  

 Renátka

,,No jo - Láska"

 ,,Někdy je lepší v tom manželství raději setrvat. Šťastně jsem se provdala a narodil se mi syn. Pak se vyskytly menší problémy. Najednou jsem ho potkala, láska na první pohled. Po čtrnácti dnech jsme chtěli zůstat navždy spolu. Já se rozvedla v domnění, že budu nejšťastnější člověk na světě. On se rozvedl také, ale dal si na čas. Problém nastává, když mají přijít jeho děti na víkend. Strašně je upřednostňuje před mým synem a to je něco hrozného. Nejhorší jsou ty vzpomínky a sliby, že ho budeme vychovávat spolu. Občas si na něho připadám sama. A kámen úrazu na tom je, že začal trochu více pít. Pak nastávají hádky a sem tam i facky. Prý za jeho pití můžu já, protože sem protivná. Kdo by nebyl protivný, když se vám chlap vrátí z práce navalený. A to tak dvakrát týdně. Takže lituji, že jsem se rozvedla a nedokázala si vážit toho, co sem měla ! I když to také nebylo vždy ideální, ale bylo to tisíckrát lepší než teď !" 

Gabka

                                       ,,Naopak"

 ,,Nemůžeme být pořád šťastní, protože pak bychom si neuvědomovali, že jsme šťastní. Takže čím víc jsme nešťastní, tím víc si pak uvědomujeme štěstí. Jako když jedeme do kopce - těší nás, že pak pojedeme z kopce a naopak. "  

Dan

 ,,Kroky"

 ,,Než abych zůstala na vždy ztracena v mlze, tak bych radši potkala toho ,,debila,´´ který mi třeba jen na chvíli vnutí pocit štěstí. Klidně půjdu od jedny k deseti, klidně se smířím s tím, že ,,za každou šťastnou chvíli přijdou dvě tvrdé rány - 3x bolavější, 4x samotnější, 5x víc je nepochopím, 6x to budu chtít vrátit zpět, po 7 to vzdám, 8x se probodnu, ani 9 rána mi nic neudělá a 10x se ztratím v mlze, protože budu vědět, že po mlze přijde zase ta šťastná chvíle. Protože vím, že bych se asi zbláznila kdybych věděla, že už vždy bude kolem mě jen mlha a kdybych věděla, že už v mém životě nebude jediná šťastná chvíle. Pak bych si strašně moc přála, aby přišel ten ´´debil´´ rozsvítil světlo a vnutil mi pocit štěstí, já abych mu dovolila přiblížit se ke mě…  a pak... 1 2 3 4 5......10 a zase dolů ... , ale zas i nahoru, a ten pocit, že přijde jednička, pocit štěstí mi dává silu překonat ty ostatní kroky."   

Věra

 ,,Ostuda …"

 ,,Jsem matka dvou malých dětí.Před deseti lety jsem provedla hloupost, zpronevěřila jsem peníze. Dostala jsem podmínku a peníze splatit. Za čas jsem se provdala a narodily se mi dvě děti. Nežila jsem, ale šťastný život. Manžel byl alkoholik. O mém prohřešku věděl a neustále mě psychicky vydíral a já jsem nebyla schopna - od něj odejít. Před čtyřmi roky jsem znovu začala pracovat v ekonomice. Před rokem jsem se rozvedla a myslela jsem si, že začnu zase žít. Ale tady to teprve začalo. Mé dluhy a splátky dosáhly takových výšin, že jsem nevěděla kudy a před strachem z ostudy jsem provedla stejnou věc, jako před deseti lety. Dnes ....." 

Hanka

    ,,Horor !"

 ,,Protože žijeme v české republice - je to země, kde se bere a hodnotí člověk podle toho, jak je bohatý ! Jak si chceš vytvořit pohádkový svět ? 8 hod.denně pracuješ, 4 hod. domácnost, 2 hod. jídlo, 6 hod.spíš a 4 hodiny máš pro osobní život. A to až do 64 let a jak si chceš užívat ?To není pohádka, ale horor !"  

Zuzka

,,Exmanžel chlubil nebo ..?"

 ,,Po osmnácti letech jsme se rozvedli. Rozešli jsme se jako kamarádi. Manžel si našel milenku o deset let mladší, já zůstala se čtyřmi dětmi sama. Pak po nějakém čase mi přivedl do práce představit svou novou přítelkyni. Pak se mě ptal jaký mám na ní názor, co si o ní myslím. Tak to chodí už pět let. Ex manžel střídá přítelkyně a mi je představuje, abych je zhodnotila. Po pěti letech jsem si našla přítele. Bývalému manželovi to vadí a mého přítele nesnáší. A to si mi dovolí říct, že důchod prožijeme spolu. Já mu na to vždy odpovím, že osmnáct let jsem sním už prožila a důchod sním si bude užívat jiná, já to ale nebudu a ani nechci být." 

Květa

 OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO