Indiáni
QQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQQ
Indiáni
,,Indiáni dříve a dnes ! Jak se jim změnil život ? Prostě od základů !"
,,Ti, co jim zabrali jejich území, které obydlovali celá staletí si vůbec neuvědomovali, že jejich podmínky života tkví v přirozenosti a hlavně v přírodě!
,,Jistě jich to stálo mnoho životů, které položili za svou záchranu i svých rodin. Mnoho Indiánů - moudrých starých mužů, žen i dětí položili životy tak jako jejich synové, bratři, manželé a otcové v bojích o svůj holý život."
,,Nechtěli nic, jen svobodně žít svým stylem života na svém území, která jim patřila."
,,Indiáni a Evropané na sebe zpočátku pohlíželi s velkou zvědavostí. Evropané zjistili, že je obtížné pochopit indiánský způsob života bez stálého domova, dědičné vlády a hromadění bohatství."
,,Indiáni si o Evropanech mysleli, že jsou stejně zvláštní. Bílí žili stěsnaní jako mravenci ve velkých městech - jejich vůdci byli vybráni kvůli jejich rodinám a ne schopnostem - nakupovali a prodávali půdu jako by jim patřila."
,,Možná nejvíce ze všeho bylo pro Indiány nejzvláštnější psané slovo. Dopisy, dokumenty a mapy bělochů se zdály mít kouzelné schopnosti.“
,,Představte si hluboký prales, rozdělený jen malou točitou stezkou, podmáčenou křišťálově průzračnými potoky, řekami a jezery hemžícími se rybami a kachnami. S pruhy slunečního světla prosvítajícím skrz rododendrony a jedle. Byl to nádherný ráj s nesmírným přírodním bohatstvím, zároveň však byl plný nevýslovného nebezpečí."
,,Bylo to místo Indiánských národů připravených položit životy nejen za ochranu svých lovišť, ale také pohřebišť svých předků.“
,,Indián je označení pro původního obyvatele amerického kontinentu.“
,,Indiáni přišli do Ameriky v několika migračních vlnách mezi 40 a 10 tisíci lety př.n.l. v obdobích, kdy probíhající doba ledová způsobila výrazný pokles hladiny oceánů, a tak mezi Sibiří a Severní Amerikou místo Beringovy úžiny existovala tzv. Beringova šíje. Předchůdci Indiánů pak následovali migrující lovnou zvěř na nový kontinent.“
,,Rodina byla život, a život byl národ. Narůstající tlak bělošské expanze a válčení velmi ohrožovali národy v jejich jádru. Stále více byli lovci, bojovníci a sachemové nuceni odcházet pryč od svých domovů a rodin.“
Do sedmé generace
,,Sedmička je v tradicích mnoha indiánských kmenů číslem velikého významu. Například Lakotové hovoří o sedmi ,,původních národech" a měli sedm sněmovních ohňů. Moudrost seneků rozlišuje ,,sedmero nadání." Ponyové používali k určení začátku obřadního roku postavení sedmi hvězd ( známých evropanům jako Plejády ). Především však uznává mnoho severoamerických indiánů hlubokou zodpovědnost za ty, kdo přijdou po nich, až do sedmé generace."
,,Znamená to, že chování člověka se řídí ohledy na budoucnost. Někteří indiáni projevují starost o budoucnost udržováním tradičních témat novými, třeba i netradičními způsoby - například psaním románů a divadelních her nebo výtvarným uměním. Jiní bojují za obnovu toho, co považují za světovou rovnováhu, vyžadováním navrácení pozustatků po předcích a jiných starých relikvií uskladněných na policích muzeí a vznášením nároků na půdu, jež jim byla nezákonně odňata. Další se zase snaží vytvářet zaměstnanost, kde je třeba chránit svou kulturu výchovou mladých v duchu svých tradic, a zároveň jim poskytovat nástroje, které jim mají umožnit soupeření v dnešním světě."
,,Každoroční týdenní festival v Montaně zahrnuje taneční powwow, indiánské hry a jiné tradiční aktivity. Takové festivaly hrají významnou roli při upevňování kmenové identity a předávání domorodých tradic mladší generaci."
Nároky na památky minulosti
,,Jak běloši přebírali indiánskou půdu, začali bílí učenci studovat charakter a původ indiánů - obávali se, že mnoho z nich brzy zmizí. V roce 1867 obdržely vojenské posádky rozkaz získávat pro studium v Armádním lékařské muzeu indiánské lebky. Z bojišť a pohřebišť byly nashromážděny tisíce lebek. V dalších desetiletích sbírala kostry a hrobové předměty řada významných muzeí a univerzit. Někteří soukromí sběratelé vylupovali hroby a prodávali ostatky a hrobové předměty jako kuriozity nebo je vystavovali pro turisty."
,,Pro severoamerické indiány bylo takové počínání svatokrádeží. Mnoho indiánských tradicionalistů věří, že mrtví existují nadále, ale v jiném světě, a že odstranění jejich ostatků je urážkou důstojností předků a ohrožuje citlivou harmonii přírody. Po celá desetiletí bojovali indiáni, aby získali tyto ostatky zpět a mohli je znovu pohřbít. Roku 1990 vydal konečně Kongres zákon na ochranu a navrácení hrobů domorodých Američanů ( Nagpra ). Podle tohoto zákona musí každá organizace spojená s vládou vrátit všechny ostatky a hrobové a posvátné předměty kmenům, kterým byly odebrány, a než zahájí jekékoliv vykopávky na indiánských nálezištích, musí o tom konzultovat přímo s příslušnými kmeny."
,,Méně jednoznačné byly úspěchy, kterých dosáhli indiáni v úsilí o znovuzískání půdy ztracené smlouvami nebo zabraním. Právní boj začal v roce 1946, kdy americký Kongres ustavil komosi pro Indiánské požadavky ( ICC ). Tato komise přiznávala náhradu za ilegálně odebranou půdu ve výši její hodnoty v době odebrání plus úroků. Například Passamaquoddyové ve státu Maine dostali tolik peněz, že mohli realizovat programy rozvoje ubytování, průmyslu a vzdělávání. Některé kmeny však peníze odmítly s odůvodněním, že půda je posvátná a nesmí se vykupovat ani prodávat. Výsledek takových případů je nejistý. Na rozdíl od USA uznává Kanady práva Indiánů, založená na tradiční držbě půdy. Vláda uzavírá jednotné dohody včetně smluv o půdě a finančním vyrovnání. Nejpozoruhodnějším důsledkem této politiky bylo vytvoření eskymáckého území Nunavut. Stejně jako v USA, zůstává však i tady mnoho nedořešených případů."
,,Crow Creek"
,,Crowcreecké znovupohřbení vytvořilo model konzultací archeologů s indiány ve věci starověkých hrobů. V roce 1978 objevili archeologové s Univerzity Jižní dakoty na místě starobylé crowcreetské vesnice v rezervaci Siouxů Vraních Kríků kosti 500 obětí masakru, k němuž došlo kolem roku 1325n.l. v průběhu války mezi předky Arikarů. Arikarové a Siouxové byli tradiční nepřátelé, ale na zajištění pozůstatků spolupracovali. Napřed trvali na tom, aby kosti zůstaly nedotčeny, ale když náleziště začali poškozovat plenitelé, souhlasili s odnesením kostí pro studijní účely pod podmínkou, že budou opět vráceny. V roce 1981 pak ostatky znovu pohřbili v blízkosti místa, kde byly nalezeny. Indiánští svatí muži se modlili na místě znovupohřbení s doprovodem křesťanských i tradičních obřadů."
Z knihy Indiáni severní Ameriky - Larry J. Zimmermana
IIooIIooIIooIIooIIooIIooIIooIIooIIooIIooIIooIIooII
,,V Aztécké říši"
,,Kočový kmen, o jehož původu jsou velké dohady, právě to jsou Aztékové. V roce 1345 se usadili u jezera Texococo a podařilo se jim vybudovat jedno z nejkrásnějších měst předkolumbovské Ameriky. V době, kdy se tam usadili se jmenovali Mexicové."
,,Aztékové přišli z bájného města Aztlán a neobydlený ostrov si vybrali hlavně proto, že se nechtěli pouštět do války s okolními kmeny, pro něž byl ostrov kompromisní variantou."
,,Podle věštby se měli Aztékové usídlit na místě, kde uvidí božího orla sedícího na opunci a držícího v zobáku hada."
,,Město se nejdříve rozrůstalo na ostrově, ale brzy jim přestala půda stačit, proto zde vytvořili mnoho umělých ostrovů. Vytvářeli je zejímavou technikou z rákosu rostoucího na jezeře dělali velké plovoucí plošiny, kam nanosili hlínu a poté do ni vsazovali rostliny. Ty svými kořeny prorostly rákosem a zakotvily se do mělkého dna jezera, které postupně vysušovaly. Časem sázeli keře a stromy a stavěli proutěné chatrče pomazané blátem."
,,Šlechta a kněžstvo žilo v nádherných palácích a během 150 let byla vytvořena tak velká říše, že sahala až k Pacifiku."
,,Od Toltéků převzali Aztékové krvavé rituály, které měly zajistit dostatek světla a slunce. Krvavé praktiky a otroctví přispěly k tomu, že se okolní kmeny spojily se Španěly a aztécká říše byla zničena."
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
FOTO - Pesweb.cz
Jak s EPIDÉMII ZÁŠKRTU
souvisí ZÁVOD PSÍCH SPŘEŽENÍ?
,,Nome je aljašské město ležící na Sewardově poloostrově.V zimě roku 1925 ve městě vypukla epidemie záškrtu a vyskytlo se několik úmrtí. Zásoby séra ale ve městě došly a proto místní lékař Welch vyslal radiotelegram s urgentní žádostí o sérum. Bez něj by se úmrtnost u domorodé populace blížila sto procentům, protože domorodci neměli proti záškrtu žádnou imunitu. Jediným způsobem spojení města s okolním světem byla psí spřežení, protože v zimě moře kolem Nome zamrzá a tehdejší letadla nebyla v tak extrémních podmínkách použitelná. Psí spřežení vezoucí sérum nakonec urazilo vzdálenost 1085 km za pouhých 5 a půl dne a obyvatele města zachránilo. Balto, vůdčí pes prvního spřežení, které dorazilo do cíle, se stal národním hrdinou a v newyorském Central Parku mu byla odhalena socha. Na počest této události je na části této trasy dnes každoročně pořádán závod psích spřežení Iditarod."
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
