Jdi na obsah Jdi na menu
 


Městečko ANDĚLSKÁ HORA

7. 6. 2013

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

Zřícenina hradu Andělská hora

,,Rozsáhlé zříceniny gotického hradu z druhé poloviny 14. století na mohutném skalním ostrohu nad městečkem Andělská Hora."

Hrad Andělská Hora

http://www.czregion.cz/files/images/2F1O3743_0.jpg

Městečko ,,ANDĚLSKÁ HORA"

znak

Historie města

prapopr

http://www.andelskahora.info/informace_mesta/PICT0002.JPG

  ,,Andělská Hora byla založena jako horní město kolem roku 1540 (podle jihlavského městského práva), přičemž v roce 1553 dostala horního registra a v roce 1556 důlní řád od Jana staršího Bruntálského z Vrbna. Zároveň obec obdržela znak, který vykazuje prvky z erbu Bruntálských z Vrbnazlatým břevnem dělený štít, v horním červeném poli tři zlaté lilie, v dolním modrém zkřížená hornická kladívka a horník s kolečkem. Po třicetileté válce přešla do vlastnictví Řádu německých rytířů, od roku 1639 bylo panství tzv. status minor."

  Založení Andělské Hory, první historické údaje :

http://www.andelskahora.info/minimus/PICT0069.JPG

  ,,První osidlování území Andělské Hory začalo již mnoho desítek let před založením města. Jedna zpráva konsistorního archívu v Olomouci potvrzuje existenci dřevěného kostela již v roce 1500."

Andělská hora

  ,,Majitel bruntálského panství Jan starší z Vrbna spolu se svým bratrem vytyčil v roce 1552 staveniště a o čtyři roky později začal s výstavbou města. Město bylo založeno na ortogonálním půdorysu, jádrem je čtvercové náměstí (je to jeden z nejhodnotnějších půdorysů ve Slezsku). V říjnu 1556 předali bratři nové město, původně nazvané Engelsstadt (Andělské město) zástupcům samosprávy města."

  ,,Podle ústního podání byli prvními obyvateli horníci ze Suché Rudné a z dolu „Zlatý jelen“, kterým bylo v sídlišti Suché Rudné mezi dvaceti buchary a tavírnami rudy příliš těsno, a tak se rádi usazovali v novém městě, které později dostalo nový název Engelsberg (Andělská Hora)."

  ,,Město leželo na staré obchodní, ale i vojenské cestě z Vídně přes Brno, Olomouc, Šternberk, Rýžoviště, Břidličnou, Václavov, Světlou, Andělskou Horu, Vrbno, Zlaté Hory, Nisu až do Vratislavi. Tato cesta byla roku 1626 určena jako poštovní silnice s poštovní stanicí v Andělské Hoře, kde museli zaměstnanci stanice pečovat o šestnáct koní, připravených k přepřahání poštovních vozů. Středem města byla jednoposchoďová radnice, vystavěná na náměstí v roce 1629."

  ,,Poloha města při poštovní cestě přinášela velké výhody. Andělská Hora i přes úpadek dolování po třicetileté válce předstihla Bruntál ve výrobě nitěného, tkaného a stávkového zboží. Celková hospodářská situace města se zhoršila teprve, když železnice zprovoznila v roce 1872 „Moravsko-Slezskou centrální dráhu“, díky které prosperoval hlavně Bruntál."

  ,,První velký požár přišel již v roce 1589 a zničil 28 domů i farský dvůr. V roce 1633, když řádil ve městě i v jiných místech oblasti zhoubný mor, zemřela většina obyvatel. Součástí utrpení ve třicetileté válce byl další požár v roce 1641, který založili pravděpodobně švédští vojáci. Tehdy shořela třetina města i s dřevěným kostelem. Nejhorší požár však postihl město v roce 1732, když o „Květné neděli“ vyhořelo téměř celé město a to i s radnicí, kostelem, farským dvorem a dalšími dvaaosmdesáti domy. Při požáru shořely též všechny městské dokumenty. V roce 1834 byl postaven vodovod a v roce 1855 zavedeno veřejné osvětlení. K další pohromě v podobě neštovic došlo v roce 1872, přičemž v obci údajně zemřelo asi čtyři sta dětí."

  ,,V roce 1866 začala fungovat telegrafní stanice, o sedm let později byl založen hasičský sbor a rok nato četnická stanice s přednostou a dvěma četníky. V květnu 1879 náhle umírá dvorní rada a hudební skladatel Eduard Shön, který žil v Andělské Hoře pod pseudonymem E. S. Engelsberg. O Dva roky později byla v parku odhalena jeho socha. Až do vypuknutí první světové války nejsou známy podstatné události v dějinách města. Válka si vyžádala z řad obyvatelstva několik desítek mrtvých. V roce 1890 žilo v obci 2400 obyvatel a v roce 1939 již jen 1410 lidí. V okolí Andělské Hory jsou opuštěné štoly po dolovaní zlata, v lomech východně od obce byly nalezeny vzácné devonské zkameněliny."

  ,,Dominantou městečka je farní kostel Narození P. Marie, hodnotná trojlodní raně barokní stavba z roku 1672, renovován roku 1717. 6.4.1732 padl za oběť požáru města. Nový kostel má délku 29 m a šířku 13,5 m. Při jeho vysvěcení roku 1734 byl učiněn slib, že se v budoucnu nebudou od Velikonoc do slavnosti Božího Těla pořádat žádné taneční zábavy. Kostel Narození P. Marie má majestátnou 54 m vysokou věž, která je korunována barokní přilbou a dvěma věžními báněmi. Ve věži se nacházelo trojhlasé zvonění. Zvony padly za oběť sběru kovů za I. světové války, jejich náhrada musela být právě tak odevzdána ve II. světové válce. Kostel byl opětovně opravován v polovině 19. století. Loď je zaklenuta valeně se štukovým zrcadlem. Stavba tvoří urbanistickou dominantu náměstí."

 ,,Před kostelem je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1724. Na náměstí se dále nachází lidový empírový kamenný kříž z pískovce z roku 1815."

  ,,Památkově chráněné domy na náměstí (např. čp. 177, 197-200 a 213) většinou pozdně barokní z 2 poloviny 18. století, úpravami znehodnoceny. Dnešní základní škola je umístěna v objektu školy Řádu německých rytířů, jimž městečko dlouho patřilo. Dům čp. 177 stojí v ulici pod náměstím, volně stojící zděný přízemní objekt s bohatě pojednaným průčelím a dvojitým štítem. Stropy jsou trámové i klenbové se štukovou výzdobou z roku 1804 (1806)."

 Občanská garda

  ,,K nejstarším spolkům ve městě patřila občanská garda, která zde byla jako první na Bruntálsku založena již v roce 1619. Měla název „Císařská královská privilegovaná občanská garda“, po roce 1918 pak „Historický střelecký spolek“.

  ,,Původně byla založena k ochraně neopevněného města. Později držela garda strážní službu v bruntálské zámku, když na něm pobýval velmistr Řádu německých rytířů nebo nějaký příslušník císařské rodiny. Garda čítala čtyřicet až šedesát mužů a měla i vlastní šestnáctičlennou kapelu. Všichni gardisté měli světlomodré uniformy s červenými výložkami, na hlavě nosili dvourohý klobouk, ozdobený tmavozeleným chocholem z kohoutího peří. Gardisté pak měli i svůj vlastní bohatě vyšívaný prapor."

Zajímavý zápis

  ,,V kronice je zajímavý zápis z roku 1701 o bandě lupičů, kteří řádili v okolních obcích. V Malé Morávce vyloupili mlýn, mlynáře a jeho ženu zamordovali. Teprve statečná garda z Andělské Hory loupežníky v lesíku u Starého Města pochytala a šest z nich poté bylo v Bruntále popraveno."

Školství

  ,,Byla zde také státní trojtřídní škola pro chlapce a čtyřtřídní dívčí škola. V roce 1843 byly vykoupeny tři domy a založen klášter. Z Opavy přišlo do obce sedm sester německého řádu a zřídily zde dvoutřídní dívčí školu."

 ,,Na přelomu 19. a 20. století vykoupil německý řád další dům a klášter byl rozšířen. V prostorách vznikly čtyři dívčí třídy pro žákyně z okolních obcí, přičemž každá třída měla vyšší a nižší oddělení. V roce 1904 byla postavena nová školní budova s kuchyní a jídelnou, později byla i přistavěna provizorní tělocvična a místnost s jevištěm. Další částí školy bylo sportovní hřiště a místnost k výuce šití a žehlení. V roce 1917 byla v Andělské Hoře zřízena i klášterní mateřská školka, která přes prázdniny sloužila jako domov pro mládež."

 Historie a současnost poutního kostela sv. Anny

Kostel sv. Anny na Andělské hoře - Foto:  Arcidiecéze olomoucká

 ,,Tato historie je vzata z listin nalezených za oltářem sv. Anny a poté přepsány. Tento opis pochází z 28. července 1864."

 ,,V roce 1694 všechna školní mládež – ze svého vlastního cítění – došla ve svém myšlení k záměru postavit tuto kapli - Pramáti Ježíše Krista – svaté Matky Anny. Dne 27. července 1694 se započalo s prací všeho druhu. Práce byla zakončena postavením věže a báně dne 27. září 1696 tak, aby kaple sv. Anny mohla být slavnostně vysvěcena. Panem farářem byl tehdy pro obce Andělskou Horu, Vrbno a Světlou, pan Augusti Becher – současně jako zemský děkan pro Bruntál a Sovinec. Na stavbě se podílelo mnoho prostých lidí – řemeslníků, ale také soudce pan Johan Christ, radní, rychtáři i kněží. Pro stavbu se také konala velká sbírka."

 ,,Náboženské cítění k této Svaté Pramáti Kristově rok od roku stoupalo a od roku 1742 tato kaple nestačila pojmout zdaleka ten počet účastníků mší svatých a bylo tomu tak zvláště při oslavách patronky této kaple – Svaté Anny. Počet dítek u zpovědí přesahoval 2000. Sama kaple byla uzounká a pojala, tísnících se 100 osob. Ctitelé Svaté Anny nemohli mít tak dost potěchy pro zbožné rozjímání, stáli-li před kaplí, mnohdy v nepohodě a často ve větru. Bylo zde nebezpečí rozfoukání svatých hostií a tak se též jednou stalo, že vzhůru ke kapli stoupal Pan farář z Velké Moravice, ve větru letící svatou hostii zahlédl a do natažené ruky ji zachytil. Leč upadl a tak se stalo, že mši svatou sloužící Pan farář počínání sledoval a byl tak utvrzen ve svém přesvědčení – na místě se stojící kaplí – postavit Chrám Páně. Anno 1766, s výsostným povolením Velectěného Biskupského milostivého Panství v Bruntále, toto dílo Anno 1769 započato. Roku 1769 stálo již pod střechou a v roce 1770 – dne 26. července v pátek o svátku Svaté Pramáti Anny, po obdržení schválení od Milostivé Jasnosti – byl kostel zasvěcen. Dne 24. srpna 1772 za přítomnosti všech dítek z celé farnosti i z mnoha sousedství, byl postaven a vztyčen kříž, který vyšel z dílny tesařského mistra Andrease Niessnera. Prací na stavbě přispěli, a práci vykonali občané z Andělské Hory, Světlé, ze Zejfu, Staré Vody, Dětřichova, také Vrbeňáci, z Bretnova, Markvartic, Starého Města, Nové Vsi, Růdné a kdo nejvíce – to byli - Pan farář, Pán Bůh a Svatá Matka Anna. Všechno bude jimi oplaceno Všem. Ku dnešnímu dni bylo na tuto STAVBU použito a hotově zaplaceno 5253 Zlatých. Na úplné dokončení bude ještě zapotřebí 200 zlatých k postavení oltářního Svatostánku, kazatelny a varhan.“

 ,,O tuto stavbu se postaral tehdejší farář pan Becher, kterému však pomáhali ještě další kněží z Řádů Německých Rytířů. V tomto období zuří v okolí boje Rusů a Turků, kteří za sebou zanechávají jen spoušť a vypleněná města. Příčinu je zapotřebí hledat v Polsku, ve spojitosti s volbou jejich krále, kterou tolik podporuje Rusko. Čeká se, že opět dospěje ke sblížení. Sblížením mohou být Turci vyřízeni – ničeho totiž doposud nemají. Nestojí nic v cestě ukončit mírové jednání smírem za přispění Rakouského a Pruského lidu. V důsledku těchto válek v zemi vyvstává hladomor. Kdy lidé zabíjejí dobytek, ale také koně a psi, aby nezemřeli hlady. Mnozí trpí a umírají na nemoci. Ustalo i obchodování, neboť lidé neměli peníze. Autor se však zmiňuje, že okolní státy jsou na tom mnohem hůře. Lidé se utíkali ke sv. Anně a prosili za konec toho utrpení."

 ,,Kostel sv. Anny po válkách mnoho utrpěl, lidé se rozhodli znovu jej zvelebovat. „Obraz byl namalován Panem Greipelem, císařským dvorním malířem ve Vídni. Pan Anton Heyek, tehdejší starosta, obraz koupil a zaplatil a věnoval ho kostelu Sv. Anny na známem již kopci. Kostel zpravoval Titl. Pan Martin Niesner, tehdejší Pan farář který také kostel stavěl. Roku 1786, kostel Sv. Anny byl od chvalitebné obce Město Andělská hora prostřednictvím císařského komisaře odkoupen, ovšem s rozkazem – tento kostel strhnout. V roce 1795 na žádost k císaři Františku II. k uctění a konáni Božích služeb kostel vrácen. Obraz byl při znovu otevření kostela císařským Okresním úřadem, darován Rázové. Obraz zůstal neošetřován do r. 1795 a toho roku 14. listopadu byl vypátrán Josefem Staudingerem, ale ve stavu velmi schátralém, prolámán, propíchán, se škodami, které lze na obraze napáchat. 19. března 1796 byl obraz restaurován a uveden do původního stavu. Tento obraz byl v roce 1823 v čase okolo Sv. Anny Panem farářem Josefem Schusche, malířem Franzem Janecito z Čech vylepšen, očištěn, na zdi (kvůli její vlhkosti) o něco posunut a potřen fermeží. V tuto dobu byl též vyroben nově oltářní stůl. Správcem města byl toho času Pan Ignac Leyrer, policii velel Pan Alois Schleser, který také zaplatil oltářní stůl. Toho roku o svátku Sv. Anny měl v kostele kázání Pan Děkan ze Šumperka Florian Siers a slavnou mši sloužil v tomto roce nově zvolený Děkan Johann Reichel z Bruntálu.“ Od těch dob se kostel z vnější strany po částech opravoval, ale s renovací interiéru se započalo 5. července 1864. V klenbě se objevily trhliny a odstranit je bylo jednou z nejtěžších prací. Musela být postavena lešení, protože jen tak se mohli dát 4 zedníci do práce. Dnem 20. července práci vykonali a dokončili. V té době se usazuje boční Oltář - pro tento záměr bylo zapotřebí zazdít jednu z bran. Zazděny byly jedny schody vedoucí na chór. Provedla se také oprava varhan a zazdění okna u měchů neboť nepřízeň počasí je poškozovala. Všechny výdaje s opravami spojené – zedníci, řemeslníci, materiál a stavba lešení - vynesli 135 zlatých Rakouské měny."

 Obrazy :

Svatá Anna

Vjezd do Jeruzaléma

Kristus v krajině

http://www.andelskahora.info/obraz_anna/PICT0009.JPG

 ,,12. 7. 2006 se po mnoha letech do kostela sv. Anny navrátil původní obraz. První zmínka o obraze se objevuje v kronice sv. Anny v roce 1770. Obraz byl restaurován třikrát."

http://www.andelskahora.info/obraz_vjezd/09.jpg

Restaurování dvou rámů a obrazů - Vjezd do Jeruzaléma a Kristus v krajině, které jsou umístěny v kostele.

http://www.andelskahora.info/obraz_kristus/08.jpg

U obou obrazů se jedná o olejomalbu na plátně pocházejících z 18. století od neznámých autorů.

 VARHANY

http://www.andelskahora.info/varhany/1P8101199.JPG

,,V roce 2010 se díky projektu „Pouť ke sv. Anně“, povedlo opravit varhany v poutním kostele sv. Anny na Annabergu."

 ,,Varhany pocházejí z roku 1890 jsou vyrobeny krnovskou firmou Rieger-Kloss. V nástroji je použit systém, kterému se říká mechanická kuželka. Než započalo samotné zrestaurování a vyhotovení nových píšťal, musely se varhany zbavit prachu, umýt vodou a poté natřít nátěrem proti červotočům a dřevokazným houbám. Na poškození varhan se podílel nejen čas, ale převážně také vandalové, kteří poničili táhla a píšťaly. Píšťaly nacházející se ve předu byly za války zabaveny a nahrazeny levnějšími zinkovými píšťalami, ty se při restaurování varhan vyměnily za kvalitní cínové.

Historie farního kostela

Narození Panny Marie

Soubor:AndelskaHora.jpg

,,Jako první provedl archivní výzkum farář Martin Niesner v roce 1771. Z rozdílných archivních záznamů usoudil, že původní stavba byla zbudována kolem roku 1638 a vysvěcena v červnu 1655 olomouckým sufragánem Janem z Gobaru. Jeho pokračovatelem je farář Josef Hirt z Opavy, který se domníval, že stavba je spojena s pány z Vrbna, z jejichž rukou mělo panství přejít do vlastnictví řádu německých rytířů roku 1618. Kostel s farou měl pak znovu založit řádový velmistr Jan Kašpar ze Stadionu v roce 1637." 

,,Máme však také dochovány náčrty měst a vesnic, kde se značily také kostely. Prvním jednoduchý náčrt se objevil již v roce 1579 na mapě bruntálského panství. Z doby kolem roku 1584 pochází barevná mapa – zde už je vyobrazena mohutná věž. Třetí vedutou je kresba z roku 1732 – znázorňuje stavbu s trojbokým neodsazeným presbytářem, třemi vysokými okny a hranolovou věží. Zásadní proměnou kostel prošel po požáru roku 1732."

 Stručný popis kostela

,,Kostel je trojlodní stavbou stojící ve svahu uprostřed čtvercového náměstí. Západní průčelí představuje vysoká hranolová věž s polygonální nadstavbou. K severní a jižní straně lodi přiléhají přízemní předsíně čtvercového půdorysu s odsazenými zaoblenými nárožími, přistavěné po požáru z roku 1732. Ze střechy vyrůstá oktogonální barokní sanktusník. Při barokní úpravě kostela po roce 1732 bylo zachováno obvodové zdivo, ale vnější plášť byl s nově prolomenými okny přizpůsoben novým požadavkům barokní symetrie. Barokním úpravám z neznámého důvodu odolalo hladké západní průčelí, jež završuje štít a prolamují dvě kruhová, dnes slepá okna po stranách věže. Tato okna původně sloužila k osvětlení starší zaniklé kruchty v interiéru. Věž osvětlují malá okénka se segmentovými záklenky a velká okna s polokruhovým zakončením v horním patře. Věž je přístupná malým vchodem v jižní stěně. V západní zdi byl umístěn původní hlavní vstup do kostela, který je dodnes patrný uvnitř podvěží a byl zazděn zřejmě teprve ve 2. polovině 19. st. Ve vnější zdi východní stěny kněžiště je vsazen soubor tří úřednických erbů členů Řádu německých rytířů - znak velmistra řádu Jana Kašpara ze Stadionu, Jiřího Viléma z Elckerhausenu a bruntálského komtura Jana Egolfa z Westernachu. Desky jsou velmi kvalitním sochařským dílem. Umístění sakristie s oratoří je velice netradiční – jsou vkomponovány do sceleného korpusu stavby, takže z vnějšku nejsou patrné. Presbytář zaklenutý valenou klenbou odděluje od lodi barokní půlkruhový vítězný oblouk. Klenby sakristie, předsíně i oratoří jsou rovněž valené s výsečemi. Podvěží (dnes kaple), zaklenuté valenou klenbou a otevřené do lodi stlačeným obloukem, je zvýšené kvůli od západu klesajícímu terénu. Při bočních vstupech zůstali pozdně renesanční kamenné kropenky zdobené okvětím a pletencem, snad až z doby kolem roku 1637. V podlaze v severovýchodním koutu trojlodí zůstal náhrobník ze 2. pol. 17. st. s německým sešlapaným nápisem. Zvony padly při požárech a za válek. Z pramenů se nám však dochovalo, že kostel měl až 4 zvony – dva velké a dva malé. Jiný pramen udává 3 zvony z toho jeden velký. Kostel je dodnes zastřešen mohutnou sedlovou střechou."

Podoba renesančního kostela 

 ,,Nejstarší dochovanou částí kostela je obvodové zdivo sálového kostela s jen uvnitř vyděleným presbytářem a s věží v průčelí. Vzhledem k typu stavby, podobě věže se jednalo o renesanční kostel vystavěný za Bruntálských z Vrbna. S ohledem na doklady na půdě můžeme říci, že kolem roku 1579 již jádro kostela stálo a bylo chráněno krovem, ale práce ještě pokračovaly dostavbou horní části věže, která byla hotova do roku 1584. V této době byl kostel velkou jednolodní orientovanou stavbou na obdélném půdoryse s trojboce ukončeným neodsazeným východním závěrem a se sakristií a oratořemi vtaženými do celistvého obrysu. Západnímu průčelí dominovala hranolová věž s elegantní nadstavbou. Stavbu snad zevně členil hustý sled opěrných pilířů. Stavba měla nemalý vliv na další renesanční sakrální architekturu v širším okolí na přelomu 16. a 17. st. Stejnou snahou o sjednocení prostoru byl veden stavitel, který přestavěl kostel P. Marie v Branticích. Dalšími jsou kostely ve Velkých Losinách, Branné a v Sobotíně. Kostel byl původně stavěn pro evangelíky."

 Stavební vývoj kostela po roce 1621

 ,,Roku 1621 bylo Bruntálsko postoupeno řádu německých rytířů. Museli se napravovat důsledky 30. leté války. V tomto období nebyly prováděny žádné změny neboť byla velice špatná hospodářská situace. Kostel byl tedy pouze opraven, aby mohl sloužit katolickému liturgickému provozu. Opravený chrám byl vysvěcen v červnu 1655. V této podobě zůstal až do požáru 6. dubna 1732. Po požáru byl kostel opatřen novým pláštěm. Před boční vchody byly přistavěny vstupní předsíně. Byl zaklenut presbytář, poté hlavní loď a z těchto příčin vyřezán krov. V této podobě zůstal až do poloviny 19. století, kdy prošel postupnou opravou omítek i obnovou mobiliáře. V 1. polovině 20. století byl zřízen vstup do jižní předsíně presbytáře s novým předloženým schodištěm a obnoveny omítky. V 2. polovině 20. století dostal kostel plechovou střechu."

 ZNOVUZAVĚŠOVÁNÍ ZVONU

http://www.andelskahora.info/zavesovani_zvon_kostel/HPIM0022.JPG

 ,,Zvon byl opět zavěšen v květnu 2004. Poté, co ztrouchnivělé trámy neudržely jeho váhu, vypadl z věže kostela."

 www.andelskahora.info.cz

 AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA