OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

 ,,Obec Hnanice“

,,Patronem obce je sv. Wolfgang. Jeho postava se promítá i na znak obce, na jehož štítu je sv. Wolfganga v biskupském šatě. V levici drží biskupskou berlu, v pravici charakteristický model kostela s věží po levé straně. Barvy znaku nejsou spolehlivě doloženy. V současném podání je štít je modrý, postava sv. Wolfganga je vyobrazena ve stříbrném, zlatem zdobeném šatě s fialovou štolou, zlatou biskupskou berlou. Kostel je bílý s fialovou střechou. Ze znaku byl pak heraldicky navržen prapor obce, kde místo kostela je symbol "W" - znamení sv. Wolfganga.“

,,Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang."

 ,,Ležící při státní hranici s Rakouskem je starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže : první písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201."

,,Obec Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945. Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází."

,,Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině."

,,O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z r. 1904 od kronikáře - " F. V. Peřinky následující :

"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy

R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf.“

Interier kostela ve Hnanicích

,,Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské."

,,Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.“

,,Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavět chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484."

,,Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským."

V KOSTELE VE HNANICÍCH - MŠE 

V chrámu jsou 3 lodi :

- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu

- oltář svaté Anny

- oltář svatého Jana Nepomuckého.

Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.

Zvony v kostele byly tři :

,,Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747. V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let."

,,V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za Třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován."

Kostel v Hnánicích označený dvojitým křížem.

,,Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku."

Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice :

30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se odnepaměti odbýval v sobotu

19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu

24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.

Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.

,,Obec Hnanice se rozkládají v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice."

,,K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe."

,,Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký."

,,V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků."

Přehled obyvatelstva :

r. 1800 - 624 duší

r. 1834 - 572 duší v 88 domech 

r. 1890 - 613 duší v l06 domech

r. 1900 - 615 duší v 112 domech (600 Němců - pouhých 15 Čechů)

r. 1995 - 271 duší v 92 domech

r. 1998 - 268 duší v 93 domech

r. 2000 - 293 duší v 102 domech

,,Kostel nebo-li chrám se dvěma studánkami ve Hnanicích je více rozepsán na mých stránkách, které stojí za to zhlédnout - pod názvem Kostely.“     Ludka.B

ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ

Dodatek :

,,Hnanice – tajemná obec u Národního parku Podyjí"

,,Lákají vás legendy a tajemný svět zázraků ? Pak při svém putování nesmíte zapomenout na Hnanice, vinařskou obec jižně od Znojma. Ke zdejší kapli sv. Wolfganga přicházeli od 13. století poutníci z celé Evropy, aby se omyli v zázračných uzdravujících vodách chrámové studánky. V blízkém lese navíc žil poustevník Daníž, proslavený léčitelskými schopnostmi. Protože zdejší poutě bývaly opravdu velkolepé, kaple záhy přestala stačit počtu zájemců. Dnešní kostel se studniční kaplí je zčásti gotický a zčásti barokní – a místo zázračné vody můžete ochutnat třeba vynikající známkové bílé víno Dan Ermite, které na etiketě nese právě motiv zázračné studánky.

Doporučení pro cyklisty :

,,Vedle Louckého kláštera a Moravského sklípku v Šatově jsou Hnanice dalším nástupním místem na cyklotrasy do Národního parku Podyjí i dalších vinařských aktivit Znovínu nebo třeba rakouských cyklotras."

ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ