Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skalní HRAD a POUSTEVNÍCI - Negativní ENERGIE na hradu BÍTOV

26. 2. 2018

,,Pod skálou, na které dodnes ční zbytky hradu Sloup, se kdysi nalézala keltsko-germánská celnice. Rušno na této civilizační hranici ale bylo i později, za templářů. Po této středověké legendě se na hradě Sloup dochovaly záhadné řezby v tzv. Zbrojnici. Jsou na nich vyobrazeni dva lvi - jeden je za mříží, druhý číhá. Zůstane už asi navždy záhadou, proč je tu rytíři Svaté země vytvořili. Sluší se však připomenout, že pod nedalekým hradem Lemberk stála ve 13. století malá komenda tohoto vojensko-mnišského řádu."

,,Vězni vyzdobená hladomorna Zbrojnice není jedinou místností Sloupu vytesanou do nitra skály. Unikátem je třeba zdejší středověká hradní hladomorna, která má tvar hrušky. Stěny tohoto vězení jsou pokryty nápisy a obrázky, které sem kdysi vyryli vězni. Další skalní kobky na hradě vznikly po roce 1680, kdy zříceninu osídlila skupina poustevníků. Zejména první z nich - Konstantin (jeho jméno dokonce zachovaly místní kroniky) - vyhloubil a upravil staré hradní kobky a místnosti. Ti, co přišli po něm, je pak náležitě vyzdobili. A protože to byli svatí muži, vysekali do skály také výklenky pro křížovou cestu."

,,Na Sloupu se nakonec vystřídalo nejméně pět generací poustevníků, protože zde vydrželi více než sto let, a to až do zákazu poustevničení vydaného císařem Josefem II. v roce 1785."

Konvalinky střeží přízrak

,,Na dohled Sloupu se uprostřed členitého terénu pískovcových Svojkovských skal tyčí výrazný čedičový vrch Slavíček, jenž je vysoký 535 metrů. Místní legenda říká, že dostal jméno po hvízdání větru ve skalních slujích na jeho pískovcovém úpatí, které připomínalo zpěv tohoto ptáka. Na severním svahu hory vyniká mezi čedičovými skalkami asi patnáctimetrová kuželová skalní věž připomínající svým tvarem ženskou postavu. Místní jí proto říkají Bílá paní a v 19. století ji dokonce na čas kvůli tomu natřeli vápnem na bílo."

,,Pověst říká, že se bílá paní zjevovala jako varování před trháním a ničením konvalinek, které na Slavíčku rostou v míře vskutku nevídané, zejména kolem zdejší kapličky."

,,Na výrazné hoře Ortel poblíž Sloupu zase podle pověstí roste zázračné býlí, díky kterému ovce a krávy, které se tady pásly, byly mnohem vykrmenější než jiné. Jednou tady pasák náhodou našel pramen, o kterém do té doby nikdo nevěděl, a rozhodl si z něj uvařit čaj. Rozdělal oheň, a když zapomněl odstavit vodu, která se vypařila, našel na dně kotlíku krystaly soli. Když ale později hledal onen záhadný pramen, aby získal více v té době vzácné soli, již ho nenašel. Jak se objevil, tak zmizel."

,,Bítov - jeden z nejstarších, a díky své poloze na hraně skal i nejromantičtějších, českých a moravských hradů - by si neměl nechat ujít žádný vyznavač paranormálních jevů. Je jich zde mnoho a navíc tu ze země tryská silný proud negativní energie. Hrad Bítov stojí na místě, kde nechala už přemyslovská knížata postavit v době Velkomoravské říše nad hlubokým kaňonem se soutokem Dyje a Želetavky pevné hradiště, které mělo spolu s dalšími pevnostmi strážit jižní hranici raně středověkého přemyslovského státu. Sám hrad zde stojí už skoro tisíc let, protože byl založen za vlády knížete Břetislava I. Paranormální jevy jsou zde ale aktivní dodnes."

Pomsta šílené rybářky

,,Podle mnoha svědků z řad návštěvníků hradu i jeho zaměstnanců je zde stále vidět duch nacistického barona Haase, který se na hradě zastřelil v květnu 1945 těsně před osvobozením Bítova - prý ze strachu z potrestání za své zločiny na Moravanech. Paranormální zjevení je doprovázeno například zvuky kroků, pádů věcí, praskání parket nebo samovolným rozsvěcením či naopak zhášením světel. Samotný duch je často viděn ve své bývalé ložnici, jak sedí na kraji postele, kde také spáchal sebevraždu. Po nějaké době se přízrak sám rozplyne."

,,Jiným zvláštním duchem je zjevení bezhlavého pošťáka nebo přízrak šílené rybářky. Ta přišla o rozum po smrti dcerky. Veškerou svou lásku věnovala kočkám, chránila je před zimou a vlky. Za nocí kočky dováděly na břehu a jejich vřískot se rozléhal celým údolím. Jednou večer plul kolem na člunu hradní pán se svou dcerou a dívka se hrozně vyděsila kvůli kčičím zvukům. Otec nelenil a začal kočky zabíjet šípy, kvůli čemuž na něj rybářka na oplátku nenávistně řvala a slibovala mu pomstu."

,,Její čas nadešel, když hradní pán musel odjet do války. Svou dceru nechal na hradě samotnou a přikázal jí, aby nechodila dolů k vodě. Děvčátko ho ale neposlechlo. Šílená rybářka si na dítě jednou počkala a shodila ho ze skály. Po svém návratu domů rytíř našel dceru na hřbitově, zatímco se pod hradem ozýval strašný smích bláznivé vražedkyně. „Za své kočky jsem si vzala tvou dceru,“ křičela. Pán z hradu Bítov na to šílenou ženu proklel a ona v ten moment zmizela. Od té doby nemá v hrobě pokoje."

Zázračná záchrana faráře

,,Socha anděla strážného v údolí pod Bítovem na břehu Želetavky pod hradem dodnes připomíná šťastnou a historicky doloženou událost, ke které došlo 1. června 1738. Farář Jan Stallhofer z blízkého Kdousova se vracel ze mše a oslavy, na kterou ho pozval hrabě Daun, tehdejší majitel Bítova. Protože byl zdatným cestovatelem a vypravěčem, zdržel se líčením příhod ze svých cest a nazpátek vyrazil až večer. Navíc se spustil déšť, a tak byla cesta dolů ze svahu velmi nebezpečná. V jednu chvíli faráři uklouzla noha a on se zřítil ze strmého srázu. Ačkoli se zastavil až na břehu Želetavky, jako zázrakem se mu nic vážného nestalo. Na důkaz vděku nad tímto božím zázrakem nechal na místě své záchrany postavit sochu anděla. Bizarní kouzlo hradu Bítov spočívá nejen v jeho pověstech a legendách, ale také v největší sbírce vycpaných psů na světě (a dalších zvířat). Pověstná je také bítovská zbrojnice, která patří k největším u nás."

Petr Blahuš - Spirit

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO