Jdi na obsah Jdi na menu
 


Meditace a komu pomůže - Druhy meditací - Jak jednoduše meditovat - Meditace přináší pocit štěstí

16. 8. 2007

ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ

ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇObrazek

,,Zvládání stresu je v naší době stále aktuálnější dovedností. Techniky meditace nám mohou přinést nejen uvolnění svalového napětí a vyrovnanost mysli, ale rovněž významné posílení imunitního systému." 

Obrazek

 

 

Meditace a harmonizace duše

 

Meditace je stále populárnějším prostředkem pro harmonizaci naší duše a rovněž pro zlepšování mentální výkonnosti. Stala se oblíbeným nástrojem pro zvládání stresu a patří dnes již k základním kamenům seberozvoje i mezi špičkovými manažery, sportovci a lidmi zastávajícími náročné pracovní pozice vůbec.

 

 

 

Meditace a komu pomůže

 

Vědecké výzkumy meditace jednoznačně ukazují velmi výrazný pozitivní vliv v oblasti zdraví a imunity, ve zvýšení duševní výkonnosti a snížení míry stresu a úzkosti. Meditace a komu může pomoci Velkou skupinu mezi těmi, kterým přináší meditace prospěch, tvoří lidé s vysokým krevním tlakem. Zvýšené reakce na každodenní stresové situace se u nich zmírní a pokud v meditacích pokračují, zůstane jejich tlak nižší.

 

 

 

Meditace a svalové napětí

 

Během meditace klesá svalové napětí téměř k nule. V důsledku toho se zmírní chronické bolesti a potíže spojené s poraněním svalstva.

 

 

 

Meditace a bolest hlavy

 

Meditování může rovněž utišit bolesti hlavy, jsou-li způsobeny nedostatečným přívodem krve na jejím temeni. Pomalejší a hlubší dýchání a snížení vdechovaného kyslíku při meditaci prospívá lidem s prsními potížemi. Pokud se meditace kombinuje s relaxováním svalstva, prospívá to zejména astmatikům.

 

 

 

Meditace a nespavost

 

Meditace dokáže zdolat i ten nejtěžší typ nespavosti, neboť odstraňuje její hlavní příčiny (bolest, dýchací potíže, napětí a nekontrolovatelně rychlý tok myšlenek). Protože meditace sama poskytuje částečný odpočinek, meditující lidé nemají potřebu spát déle, avšak i během kratšího spánku si dostatečné odpočinou. Pravidelná meditace má významný vliv také na: zlepšení kognitivních (procesy učení, paměť, pozornost) a emocionálních funkcí; lepší koncentraci; rozvoj empatie a schopnost plně prožívat přítomný okamžik (omezení lpění na minulosti nebo fixace na budoucnost); větší vitalitu a celkové posílení energie spolu se schopností hluboké relaxace; lepší zvládání stresových situací; rozvoj sebeakceptace a hlubší uvědomění vlastních potřeb, pocitů a impulsů, prohloubení prožívání, spontánnosti a životní radosti; celkový pozitivní vliv na hodnotový rámec a pocit zvládání života.

Obrazek

 

ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ

 

 

 

 

,,Druhy meditací"

Obrazek

 

,,Tradiční meditační techniky zaměřené na vyprázdnění mysli za účelem rozšíření vědomí a dosáhnutí vyššího stupně reality již však vyžadují formální vyučování."

 

 

 

Transcendentní meditace

 

Transcendentní meditace se provádí ve speciální poloze těla a využívá se při ní mantra (formulka nebo zvuk neustále opakovaný). Meditaci vede a kontroluje speciální učitel. Tchai-ťi-čchian Podstatou tchai-t'i je meditace v pohybu, meditace, při níž se mysl soustředí na pohyby těla (sladěné s dechem) a na energetický střed těla - tzv. tan-tchien umístěný asi sedm centimetrů pod pupkem. Tchai-ti vychází z je taoistického učení, podle kterého je život pohyb. Pokud máme dosáhnout skutečného ztišení, musíme být schopni dosáhnout ho nejen v nehybnosti, ale i při pohybu.

 

 

 

Za-zen Meditace

 

Meditace známá jako za-zen je meditací vsedě. Meditující sedí se zkříženýma nohama na polštářích se vzpřímenou páteří. Nejdříve medituje tichým počítáním svých dechů od jednoho k deseti. Jakmile se vynoří jiné myšlenky, musí je meditující odehnat, nezabývat se jimi a musí začít počítat znovu. Nácvikem se meditující naučí nechat myšlenky přicházet a odcházet, aniž je hodnotí. Meditace anattá je buddhistickou meditací, jejímž cílem je nirvána, tedy osvícení. Spočívá v postupném ztotožnění se s dechem a v uklidnění mysli a emocí.

 

 

 

Nirvána

 

Nirvána je stupeň nejvyššího probuzení, stav vědomí, ve kterém neexistují žádné negace. Lidem spjatým se západní kulturou vyhovují spíše jednodušší metody. Oblíbené jsou také meditace skupinové. Z meditace se vyvinula i jóga.

Obrazek

 

ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ

 

 

 

,,Jak jednoduše meditovat"

Obrazek

 

,,Ať se rozhodnete pro meditaci samostatnou nebo skupinovou, přístup je podobný. Vyberte si klidnou místnost, kde vás nebude nic vyrušovat. Můžete si lehnout a zavřít oči nebo vzpřímeně sedět s rukama v klíně. Pokud však ležíte se zavřenýma očima, myšlenky se vám nejspíš rozběhnou nebo usnete. Myslete na neutrální nebo nevzrušivě příjemnou věc. Nadechujte se nosem až do úplného naplnění plic a pak pomalu vydechujte. Soustřeďte se, aby se při nadechování bránice pohybovala dolů a břicho se vyklenulo. Snažte se vždy vydechnout všechen vzduch. Výdech a nádech by měl trvat přibližně stejně dlouho. Jakmile se takové dýchání zautomatizuje, může se stát, že se vám začnou vtírat nežádoucí myšlenky. V tom případě můžete přesunout svou soustředěnost na uvolňování jednotlivých částí těla. Pokud myšlenky dotírají i nadále, nezabývejte se jimi. Vezměte je pouze na vědomí a soustřeďte se na oblast, kterou jste si zvolili. Dostat se do meditativního stavu vám může pomoci i vhodná hudba. Meditujte deset minut i déle. Po nabytí určité praxe dokážete meditovat úplně všude – ve vlaku cestou do práce, mezi každodenními povinnostmi, u psacího stolu během polední přestávky. Pomalu se propracujete k ovládání myšlenkových pochodů, ke zklidnění a nepřepínání těla."

Obrazek

 

 

,,Budete se cítit vyrovnaněji a klidněji a většina vašich zdravotní potíží zmizí."     Ludmilka

 

ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ

,,Meditace přináší pocit štěstí“

 

Americký vědec Paul Eckman z Kalifornské univerzity nedávno uskutečnil zajímavý průzkum, který publikoval v časopise New Scientist. Testoval příslušníky různých náboženství i ateisty a snažil se zjistit, která skupina je nejšťastnější. A výsledek ? S přehledem vyhráli buddhisté !

 

 

 

Důvodem, proč se buddhisté cítí šťastní častěji než jiní lidé, samozřejmě není to, že by bylo jejich náboženství to jediné pravé, nebo alespoň nějakým způsobem lepší než ta ostatní. Příčinou je, že právě buddhisté se pravidelně věnují meditaci.

 

 

 

Meditace má totiž na naše tělo a mysl blahodárný vliv. Nejenom, že je jednou z cest k osvícení. Vědecká měření mozkové činnosti zároveň prokázala, že při meditaci dochází v čelním laloku levé mozkové hemisféry k aktivaci center, která jsou odpovědná za cítění pozitivních emocí, radosti, dobré nálady a také za sebekontrolu. Meditační cvičení také pomáhají ovládat paměťová centra strachu.

 

 

 

Důležité ovšem je, že příznivý efekt meditace nekončí v okamžiku, kdy tuto činnost ukončíme. Zvýšená aktivita uvedených mozkových center totiž přetrvává i v době mezi jednotlivými meditacemi. Proto jsou pravidelně meditující buddhisté klidnější, lépe ovládají své emoce, méně často trpí depresemi, úzkostí, pocity frustrace a strachu a častěji zažívají pocity radosti, štěstí a uspokojení. A samozřejmě to platí nejen pro buddhisty, ale i pro všechny ostatní meditující.

 

( Z novin Minerva )

 

 

 

 

 

,,Štěstí zkrátka není něco, co nám bylo dáno odněkud shůry a co někdo má a jiný zase ne. Být šťastný je schopnost, které se každý z nás může naučit. A právě meditace je jednou ze zaručených cest, jak toho dosáhnout.“     Ludmilka

 

 

ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ