Jdi na obsah Jdi na menu
 


O duchovní stezce poznání.

31. 12. 2006

oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

 

 

 

 

,,O  DUCHOVNÍ  STEZCE  POZNÁNÍ“

Obrazek

,,Kdo je schopen působit na svůj vnitřní život, kráčí v duchovním poznání stupeň po stupni kupředu. Plodem jeho cvičení bude, že se jeho duchovnímu vnímání otevřou jisté náhledy do nadsmyslového světa. Poznává, jak jsou míněny pravdy o tomto světě a získá o nich potvrzení z vlastní zkušenosti. Je-li dosaženo tohoto stupně, pak k němu přistupuje něco, co může být zážitkem jen na této cestě. Způsobem, jehož význam se mu vyjasní teprve nyní, dostane se mu od vůdčích duchovních mocností lidstva zasvěcení ( iniciace ). Stane se žákem moudrosti. Představa, kterou si o tom vytvoří, bude tím správnější, čím méně bude spatřovat v tomto zasvěcení něco, co se týká vnějšího lidského vztahu. Co se s poznávajícím děje, můžeme tu jen naznačit. Dostává se mu nového domova. Stává se tak vědomým obyvatelem nadsmyslového světa. Zdroj duchovního náhledu k němu nyní proudí z vyšší sféry. Světlo poznání mu nyní nezáří zvenčí, nýbrž on sám je zasazen do zdroje tohoto světla. Záhady, jež přináší svět, v něm nabývají nového světla. Nadále pak už nehovoří s věcmi, jež jsou utvářeny duchem, nýbrž s tvořícím duchem samým. Vlastní život osobnosti je tu v okamžicích duchovního poznání jen proto, aby byl vědomým podobenstvím věčného. Pochybnosti o duchu, jež předtím mohly ještě vznikat, mizí; neboť pochybovat může jen ten, koho klamou věci o duchu v nich působícím. Protože žák moudrosti je schopen s duchem rozmlouvat, mizí mu i každá falešná podoba, v níž si předtím ducha představoval. Falešná představa o duchu je pověrou. Zasvěcenec stojí nad pověrou, neboť ví, jaká je pravá podoba ducha. Osvobození od předsudků osobnosti, pochybnosti a pověry jsou znaky toho, kdo na stezce poznání vystoupil k žákovství. Toto sjednocení osobnosti s obsáhlým duchovním životem nesmíme zaměňovat s ničivým rozplýváním osobnosti ve «všeduchu». K takovému «zmizení» při pravém vývoji osobnosti nedochází. Ve vztahu k duchovnímu světu, do něhož vstupuje, zůstává osobnost zachována. Nedochází k překonání, nýbrž k vyššímu formování osobnosti. Jako podobenství pro toto spojení jednotlivého ducha s duchem veškerenstva nemůžeme volit různé kruhy, které splývají v jeden, aby v něm zanikly, nýbrž obraz mnoha kruhů, z nichž každý má zcela určitý barevný odstín. Tyto různobarevné kruhy se vzájemně kryjí, ale každý odstín zůstává v celku své podstaty zachován. Žádný neztratí plnost svých vlastních sil."

 

Obrazek

 

,,To, co tu bylo řečeno o duchovní stezce poznání, nesmí až příliš snadno svádět k mylnému pojetí vidět zde doporučení duševních nálad, jež by se odvracely od bezprostředního radostného a činorodého prožívání života. Proti tomu musíme zdůraznit, že nálada duše uschopňující prožívat bezprostředně skutečnost ducha nesmí být jako obecný požadavek rozšiřována na celý život. Badatel v duchovním bytí musí mít moc odpoutat pro toto bádání duši potřebným způsobem od smyslové skutečnosti, aniž by jej tato odpoutanost celkově odcizila světu."

 

,,Pro někoho z Vás tento článek je velmi poučný a já také pevně věřím, že někdo z Vás se v tomto článku konečně najde a to je mým cílem.“       Ludmilka

 

Obrazek

oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo