Kostel svatého Jakuba v Kutné Hoře se záhadnou dřevořezbou
JJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJ
,,Kostel svatého Jakuba v Kutné Hoře se záhadnou dřevořezbou"
,,Kostel svatého Jakuba, založený kolem roku 1300, se nachází v Kutné Hoře. V kostele najdeme cennou gotickou výzdobu interiérů a gotický inventář. Začátkem 15.století byly dokončeny nesymetrické kostelní věže."
,,V tomto kostele se nachází lípová dřevořezba v působivém barokním rámu, která možna ukrývá důležitou šifru. Dílo zobrazuje matku apoštolů, bratrů Zebedeových. Svatý Jakub a Jan stojí vedele Ježíše, milostivý Bůh sleduje jejich počinání. Najdeme tu i zobrazení andělů a Ducha svatého ( HOLUBICE)."
,,Dřevořezba je inspirována úryvkem z Matoušova evangelia, kdy matka obou bratrů prosí Ježíše, aby jim v nebeském království zajistil místa po jeho levici a pravici. ,,Nevíte, oč žádáte," odpovídá Kristus. A vysvětluje, že místa v nebi rozděluje Bůh Otec, ne on, jeho syn. ,,Můj kalich budete ale pít a křtem, kterým já budu křtěn, budete pokřtěni," dodává. Upozorňuje je, že se nejprve musejí stát zasvěcenci, aby vůbec do království nebeského vstoupili."
,,Pod každou z postav jsou různé nerosty v krystalografickém znázornění. Umělec vycházel z nalezišť kutnohorských, najdeme tu zdejší nerosty."
,,A ona šifra ? Podle léčitelů přísluší ke každé tělesné čakře určitý druh nerostů, převážně drahokamy a polodrahokamy. Toto dílo je určitou ,,nahrážkou," ale i tak tvoří návod, jak dojít k otevření těchto čaker, aktivovat onu známou a tajemnou hadí sílu. Tím zastavíme či ovlivníme proces regenerace, stárnutí a umírání."
,,Dřevořezba znázorňuje osm postav, osmička je číslem zmrtvýchvstání, symbolizuje alchymistickou putrefakci. Dřevořezba podle odborníků pochází ze 17. století a jejim autorem má být Kašpar Eichler. Patřil i on mezi mudrce ? A ponechal na svém unikátním díle vzkaz budoucím generacím ?"
Dodatek :
,,Kostel Sv. Jakuba nemůžete v Kutné Hoře přehlédnout. Byl postaven na vyvýšeném místě a jeho dominance ještě zdůrazněna osmdesátipětimetrovou věží. Původně měl mít dokonce věže dvě, ale od stavby druhé věže se upustilo pro nevhodné podloží v terénu. Stavba byla postavena na náklady místních důlních podnikatelů a mincovních cechů a dokončena kolem roku 1420, aby hned na to mohla být zapálena husity a čekat dalších čtyřicet let na opravu. Z Jakubské věže vyvolával hlásný každou hodinu: „Pane Bože, rač ostříhati Hory Kutny.“ Dnes už se za Horu přimlouvají jenom zvony."
,,V roce 1330 stáli u zrodu stavby kostela němečtí patriciové a důležité slovo měl patrně i pořádek mincířů a pregéřů, tedy bohatých podílníků v nedaleké mincovně ve Vlašském dvoře, jejichž přání ovlivnilo výběr stavebního místa. Hlavní jádro stavby bylo ukončeno kolem roku 1380, stavělo se však až do roku 1420. Z předhusitské výbavy se dochovala dvě sanktuária vestavěná do hmoty presbytáře. V 60. letech 15. století byly pořízeny fresky v mincířské kapli."
,,K poměrně významným stavebním změnám došlo v 80. a 90. letech 15. století. Byla postavena kruchta nad mincířskou kaplí, opraveny klenby. Inventář kostela obohatily chórové lavice a varhany umístěné na charvátovské kruchtě. Největší investicí měla být zřejmě nákladná archa, která však roku 1507 shořela. Brzy ji nahradila nová. Dodnes se z ní zachovala predela s výjevem Poslední večeře datovaná do r. 1515." ,,K zásadní změně v interiéru kostela došlo až po Bílé hoře. V závěru 17. století tak vznikla většina dnešního vybavení kostela, na němž se významně podílel mimo jiných Kašpar Eigler, tvůrce nového oltáře, reliéfu Synové Zebedeovi z roku 1678 a korpusu varhan. Nový oltář obohatila také Škrétova Pieta, Palkův obraz Štěstí sv. Jakuba (1752) a Svatá Trojice vytvořená Petrem Brandlem roku 1734." ,,Kostel je uvnitř 55 metrů dlouhý, 24 metrů široký a 19 metrů vysoký. Vnitřní prostor je trojlodní, síňový, kde jsou všechny tři lodě stejně vysoké."
,,Arciděkanský kostel sv. Jakuba je centrem kutnohorské farnosti. Až do roku 1410 byl kostelem filiálním malínské farnosti, toho roku získal papežským rozhodnutím samostatnost a vytvořil se kolem něj farní obvod. Vzdálenost od tohoto chrámu k dalším hlavním městským kostelům – sv. Barbory, sv. Bartoloměje (zrušen koncem 18. století) a Panny Marie na Náměti – je téměř stejná (420-450 m). Toto zajímavé rozmístění lze považovat za náhodu, ale může to být i výraz tzv. posvátné topografie – snahy posvětit celkový prostor města začleněného do geometricky (čili ideálně) vyjádřeného „věčného“ řádu."
www.kutna-hora.net
JJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJJ
