Jdi na obsah Jdi na menu
 


Utajená ARCHEOLOGIE - Mayská CIHLA jako důkaz - Stolová hora KURUPIRA v utajení

27. 9. 2015

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

surpriseUtajená archeologiesurprise

,,Stojí za zamyšlení"

,,V roce 1982, na 61° sev. šířky na břehu řeky Lena (Rusko), 140 km nad Jakutskem ve výšce více než 105 až 120 metrů nad řekou v oblasti Diring-Jurjach Prilenskoj odkryla archeologická expedice Akademie věd SSSR nejstarší osídlení Ruska ze všech, co dosud známe. Osada byla nazvána Diring. Její stáří bylo stanoveno nejlepšími archeologickými, geologickými, geologo-geomorfickými, paleomagnetickými a dalšími moderními metodami na 3 milióny let."

,,Za 13 let, do roku 1995, bylo vytěženo více než 32 tisíc metrů čtverečních vrstev svědčících o staré kultuře, objeveno více než 4500 předmětů kultury starověkých Rusů, včetně kovadliny, svodidel, různé pracovní nástroje, atd."

,,Přítomnost tohoto sídliště pradávné kultury je v souladu s geologickými daty o existenci velkého kontinentu (Arktidy) v třetihorní a čtvrtohorní periodě kainozojské éry v blízkosti současného severního pólu, který se potopil na dno Severního ledového oceánu v důsledku začátku zalednění a s ním související potopy (jeho zbytky mohou být podvodní hřbety Lomonosova a Mendělejeva), a také s védickým a avestickým eposem, podle kterých existovala pradávná civilizace, jež byla nucena v souvislosti s příchodem chladu migrovat na jih mnohými proudy, jež dělily stovky a tisíce let. Teprve po stovkách tisíciletí, když Rusové odešli na jih, podle legend potkali jiné – černé lidi, objevivší se z Afriky."

,,Takový nález pravěkého osídlení (stejně jako jazykové údaje) jednoznačně vyžaduje, aby byly revidovány stávající názory na světovou historii. Především – neodpovídající skutečnosti o historii Ruska až od 8. – 10. století (charakteristické momenty této fantomové historie: Rusové = směs Ugrofinů s Tatary, divocí modloslužebníci provozující lidské oběti, kterým teprve Cyril dal písmo, Vladimír víru, Rurik státnost, Romanovci imperium atd.)"

,,Po právu je třeba poznamenat, že pod vlivem odkrývaných faktorů se stále častěji začaly objevovat práce, ve kterých se počátku Rusi od „nevelkého plemene od Novgorodu“ v 9. století ustupuje dále do hloubi tisíciletí. A kromě toho i ve vyjmenování variant Rusi jako např.: Kyjevská, Rjugenská, Meklenburská, Španělsko-galicijská, Pomořanská, franko-rusionská, Norvéžsko-nidarská, Švédsko-laplandská, Povolžská, Černomořská, Jihouralská, Středoasiatská, Maloasiatská,… se projevuje už duchovní obsah Ruska."

,,Všimněme si i vykopávek Okladnikova, nálezce ruského hrobu vztahujícího se k období 100 – 35 tisíc let před letopočtem, a vykopávek v Oleněostrovském pohřebišti, kde byl objeven hrob starověkého ruského žrece v úplném obřadním oděvu (30. tisíc let před letopočtem)."

,,V roce 1987 bylo na jižním Uralu v Čeljabinské oblasti archeology (a také dětmi a americkými družicemi) objeveno starověké město - astronomická observatoř Arkaim. Leží na 52°32´ sev. šířky a 60° východní délky. Odhadovaný věk 4 – 2 tisíce let před letopočtem. Je starší než podobná stavba v Anglii – Stonehange, která leží prakticky na téže zeměpisné šířce (51°11´). Geometrické parametry (jako poloměr kruhů, umístění hlavních os atd.) jsou, jak potvrzují archeologové, stejné s přesností na centimetry."

,,Z arkaimského naleziště jsou dobře známé skulptury jogína, astrologa, různá umělecká díla z rozličných kovů, z bronzu, obrovské staré ruské tavicí pece, studny atd."

,,V červnu 1992 vznikla v OSN zpráva archeologů, že vedle Arkaimu v Sintaštském pohřebišti spočívá prach kněze a bojovníka Zaratuštry (Zarathustra, Zoroastr). ,,Zaratuštra, syn Staroaštra z vesnice Spitama žil v horách Charati na Jižním Uralu ve městě Agartha (poblíž nynějšího Zlatústa v oblasti hory Tagany). Tam pro arkaimského vládce Yumu vytváří bojový kolový vůz a také sestavuje své učení Avestu („První zprávu“) – fakticky první náboženský systém na bázi staroruských véd („Znánij“)."

,,V roce 1978 v Sin-ťiangu, autonomní oblasti Čínské lidové republiky, při vykopávkách v Rudé mohyle archeologem Binchaiem bylo nalezeno 113 mumifikovaných těl - zbytků ruské mise pedagoga a guvernéra Prigosty. Věk mumií se odhaduje na 4 tisíce let."

,,Kulturní stopy ruské rasy v 7. – 3. tisíciletí př. n. l. v celém prostoru evropské staroruské pracivilizace jsou archeology podmínečně nazvány „tripolská kultura“, „kultura lineární keramiky“, „faťjanovská kultura“, „kultura válečných sekyr“, „provázková kultura“ atd. Takže – týkaje se dvou posledních typů (3. tisíce let př. n. l.) vykopávky na východ od Dněpru poskytly více než 30 tisíc kusů hliněných soch s více než tisícovkou různých ornamentů, včetně s často se vyskytujícím běžným křížem i árijským křížem rotujícím – svastikou."

,,Je třeba také poznamenat, že nedávno se objevily informace o existenci archeologických nálezů - stop rozumné aktivity dávných civilizací - z doby stovek milionů a miliard let před námi. Darwin tvrdil, že člověk není starší než 100.000 let. Před ním - neandrtálci, Australopithecus, ... Tak jak je to?:

,,Nález z Texasu. V roce 1934 nalezl Max Hahn ve skále staré zhruba 140 milionů let zbytky kladiva. Dřevěná násada zkameněla a kovová hlava je vyrobena z neobvyklého železného materialu: 96% železo, 2.6% chlor a 0.74% síra. Kov neobsahuje žádný uhlík."

Kronika „utajené archeologie“:

16. století - Peru, ve stříbrných dolech byl objeven 18 cm dlouhý hřebík. Věk - stovky milionů let;

1840 – kostry, stáří 2 miliony let;

1852 – Massachusetts, při odstřelu v povrchovém dole byla ve vrstvě horniny nalezena váza ve tvaru zvonu s výzdobou složitého květinového vzoru;

1891 – po rozbití kostky uhlí našla jistá americká dívka zlatý řetízek o váze asi 200 g. Stáří uhlí - stovky milionů let;

1897 – kresba na kameni, 320 – 360 milionů let;

1830 – Philadelphie, mramorový blok a vyřezaným písmenem "pí", 35 – 40 milionů let;

1844 – zlatá nit, 320 - 360 milionů let;

1844 – železný hřebík, 360 - 408 milionů let;

1852 – Massachusetts, nádoba s 6 postavami, přes 600 milionů let;

1856 – USA, kompletní lidská kostra; 33 – 35 milionů let;

1871 – Illinois, mince, 200 – 400 tisíc let;

1891 – Illinois, zlatý řetěz, 260 milionů let;

19. století, Kalifornie, zbytky pracovního nástroje, kosti, 10 – 55 milionů let;

19. století, Illinois, lidská kostra, 320 milionů let;

Konec 19. století, Itálie, geolog Giuseppe Ragazzoni nalezl v sedimentech lidské ostatky, 4 miliony let;

1950 – Mexiko, tábořiště, 80 – 90 tisíc let;

1927 – Nevada, zkamenělá stopa boty, která má na podešvi dvojitý šev. Nalezeno v sedimentech doby před 160 – 195 miliony let;

1928 – Oklahoma, několik betonových bloků s leštěním, 36 milionů let;

1928 – Oklahoma, v uhelném dole byly objeveny betonové bloky krychlového tvaru a fragmenty stěn z nich složených, 280 milionů let;

V mělkých vodách ostrova Galapágy potápěči objevili čtyřmetrové pilíře z poloprůsvitného materiálu, a na jednom z nich byla vyřezána značka ve tvaru rovnostranného trojúhelníka. Avšak ani diamantovým rydlem se nepodařilo rýt do tohoto současné vědě neznámého materiálu.

1961 – Sibiř, pracovní nástroje, 1,5 – 2 miliony let, (publikováno v roce 1984);

1983 – Turkmenistán, otisk lidské nohy, 15 milionů let;

1966 – Kalifornie, lidská lebka, podobná modernímu člověku, 55 milionů let;

1968 – Ohio, stěna s hieroglyfy, 45 milionů let;

1969 – vesnice Ržavčik, Tisulský region Kemerovského kraje, v uhelné sloji nalezen sarkofág se zachovalým tělem „Tisulské princezny“ stovky milionů let;

TISULSKÁ PRINCEZNA

1979 – Tanzanie, otisk stopy člověka, 4 miliony let;

60. léta – Mexiko, pracovní nástroje, 250 tisíc let;

Tisíce obrázků na kamenech objevených v Peru (motivy: lidé s dinosaury, astronomové pozorující oblohu teleskopy, operace srdce,…). Vygravírováno bylo asi před 60 miliony let.

Západní Transvaal (Jižní Afrika) – Za posledních několik desítek let horníci ve městě Ottosdal našli stovky kovových koulí: a) zhotovených z tvrdého modrého kovu s bílými skvrnami, b) duté koule s bílým porézním středem. Vláknitá struktura uvnitř a kolem pláště je nezvykle tvrdá, ocelí ji nelze poškrábat. Stáří 2,8 miliardy let (stáří Země se odhaduje na 6 miliard let, zatímco kromaňonský člověk na maximálně 40 tisíc let)

,,Rozumné vysvětlení - původci jsou předchozí pozemské civilizace, které však nemusejí nutně být pozemského původu."

,,Je třeba také poukázat například na informace z televize ze dne 12. 2. 2000, kdy v době 11-13 hod. v pořadu TVC, "Události" - Projekt "Čandar" zaznělo, že zaměstnanci Bashkirské státní univerzity informovali o nálezu reliefní topografické mapy vyryté do vrstveného kamene, která mohla být vytvořena pouze na základě pozorování z velké výšky. Odhadnutý věk je asi 50 až 120 milionů let."

,,Pokud je tohle všechno pravda, nebo je pravdivý alespoň jeden z nálezů, pak předložená fakta jsou zásadního významu: pokud existence inteligentního života na Zemi by byla stejného obsahu jako celý život vesmíru (což jsou desítky miliard roků podle zemských hodin), znamená to, že proces vzniku inteligentního života na Zemi může být pouze všekosmického původu, ale jeho vývoj probíhal mnoha civilizacemi."

,,Důkazy existence protocivilizací lišících se od nás fyzickými i biologickými parametry, vědomostmi, intelektem či technologickými možnostmi si lze odvodit ze známých staveb: Sfingy a egyptských pyramid, pyramid v Mexiku, soch na Velikonočních ostrovech, monumentálních staveb v Andách atd."

,,V oblasti archeologických důkazů jsme omezeni zatím známými fakty, mějme však na paměti, že v této oblasti je to s informacemi tak, že je mnohem více památek neobjevených než těch už známých." Michal B.

Překlad: Vlabi

zdroj: http://www.alexfl.ru/vechnoe/vechnoe_zeml.html

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

surprise,,Mayská cihla jako důkaz"surprise

,,V blízkosti zřícenin mayského osídlení v mexickém Colmalcaru byla objevena cihla s fragmentem kalendáře, který končí rokem 2012. Cihla pochází ze zbytků stavby chrámu, který je mezi mayskými rituálními stavbami zvláštní právě tím, že byl vybudován z cihel. Rytina se zmínkou o konci kalendářního cyklu v prosinci roku 2012 se nacházela na vnitřní straně cihly a dle odborníků pochází z doby před 1300 lety."

,,Je to už druhý nález, který zmiňuje rok 2012 s koncem určitého cyklu a někteří lidé se tak utvrzují v tom, že přijde konec světa. To ale vědci z Mexického archeologického institutu rezolutně odmítají. Upozorňují na skutečnost, že obraz chápání západního světa je jiný, než býval obraz chápání vesmíru starými jihoamerickými civilizacemi. Starověké národy vnímaly řád a chod světa i vesmíru v neustálém opakování cyklů, zatímco moderní pojetí vnímá běh času lineárně. Na rozdíl od starých civilizací si myslíme, že vše běží pouze kupředu a nic se nemůže opakovat."

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

surprise,,Stolová hora KURUPIRA v utajení"surprise

,,Pásmo stolových hor na hranicích Brazílie a Venezuely je opředeno legendami. Tyčí se nad pralesy i savanou do výšky přes dva tisíce metrů. Flóra i fauna jsou tu jiné než v nížinách. Dlouhou dobu to byly ostrovy, protože celá Amazonie byla zaplavena mělkým mořem, nyní patří k nejstarším a nejzáhadnějším horám na planetě. Před miliony let tvořily jedinou obrovskou náhorní plošinu, jež se v druhohorách postupně rozpadla na řadu osamělých stolových hor. V Brazílii se jim říká mesety a ve Venezuele tepuí. S postupem eroze se hory zvyšovaly a druhohorní zvířata a rostliny se ocitaly v izolaci. Od okolního světa je oddělovaly strmé skály a srázy. Nové rostlinné a živočišné druhy na ně nepronikly a je pravděpodobné, že se zde nachází zvířena i rostlinstvo ještě z pravěku! Bohužel, nebo bohudík, jsou vrcholy většinou nepřístupné."

,,Velmi strmá stolová hora na brazilsko-venezuelských hranicích se jmenuje Kurupira. Přesněji řečeno jmenovala se tak. Dnes její pravé jméno oficiálně neexistuje. Pramení zde Orinoko do Venezuely a Catrimani do Brazílie. Hora má nepravidelný tvar připomínající osmičku. Po obvodu měří 80 km, na délku má 40 km, vrcholová plošina je pokryta hustou vegetací."

,,Při vyslovení jejího jména se vyděsí místní indiáni i osadníci. První název spojují s nejmocnějším démonem pralesa, druzí démonizují nepochopitelný zákaz vstupu do její blízkosti, který přišel z nejvyšších vládních míst! Vyprávění znalců brazilských pralesů a meset silně zapůsobilo na britského spisovatele A. C. Doyla, který v románu Ztracený svět vypráví o stolové hoře, jež je jiná než ostatní. Tajemné pověsti sem lokalizují sídlo nevysvětlitelné hrůzy a zla. Legendy amazonských indiánů jsou plné démonů džungle. Ale sídlo toho nejmocnějšího se shoduje s Doylovým vyprávěním, je jím Kurupira. Podle pověsti hrozí zkáza a smrt každému, kdo se k ní jen přiblíží."

,,Démon Kurupira (také Jurupari) před dávnými věky vládl pralesu. Amazonská džungle byla ráj, zvířata v ní žila v harmonii. Oblíbeným tvorem Kurupiry bylo prase pekari. Démon ho požádal, aby se postaralo o prvního člověka, jenž do džungle přijde, aby ho provázelo a zasvětilo do řádu pralesa. Pekari poslechlo, ale v člověku převládla agresivita a prasátko zabil. Kurupira se rozlítil a člověka proklel. Jakmile se dnes přiblíží ke stolové hoře, hrozí mu velké nebezpečí. Indiánští Waikové vypráví neuvěřitelné věci o malých kostlivcích padajících lidem na záda, o mohutném opočlověku atd. Takovým povídačkám rozumný člověk asi věřit nebude, avšak Doyle klade na Kurupiru také sídlo prehistorického života! Jeho románoví hrdinové se zde setkávají s dinosaury a ptakoještěry."

KNIHA :

Kurupira, zlověstné tajemství : démonická stolová hora v srdci amazonských pralesů / Jaroslav Mareš ;

[ilustroval Vladimír Rimbala]

,,V roce 1978 se do bezprostřední blízkosti stolové hory dostal český ekonom a kryptozoolog Jaroslav Mareš. Své unikátní dobrodružství popisuje v knize Kurupira, zlověstné tajemství. Již v té době letecká společnost z Rio de Janeira odmítla přepravu expedice vrtulníkem a žádala svolení brazilské vlády. Ta ale povolení amatérským výpravám nedávala. Tenkrát ještě proto, že některé expedice skončily tragicky a záchranné práce byly nákladné. Marešova skupina proto vyrazila ke Kurupiře po svých a načerno. V blízkosti stolové hory je indiánští průvodci nesmlouvavě opustili a pod samotnou skalní stěnu došli pouze čtyři muži. Rozdělili se do dvojic a každá vyrazila na opačnou stranu mesety. Úkolem bylo najít výstupovou cestu. Kurupira si však nenechala ukrást nic ze svého tajemství. Muži cestu nenalezli, dostali se však na návrší, odkud spatřili skalní útvar, který popisuje Doyle ve svém románu. Pochopili, že musel hovořit s lidmi, kteří se v blízkosti mesety skutečně ocitli! Muže náročná výprava vysílila, poranili se při návratu hustým pralesem zpátky. Do nejbližší osady vzdálené 200 km dorazili v kritickém stavu. Zotavili se brzy, ale na to, co v blízkosti stolové hory zažili, nezapomněli. Především na intenzivní pocit, že je shora něco pozoruje, cítili to všichni čtyři! A podivné pocity umocnily i hmatatelné zážitky. Narazili například na milionovou armádu kočovných mravenců tocandeiros - mrtvou! Jako by celý mnohakilometrový konvoj zabila v jediné vteřině neznámá síla. Okamžitě si vzpomněli na vyprávění o nálezu mrtvých hledačů drahokamů - nebyli zranění ani oloupení, ale zemřeli všichni najednou a v obličeji měli výraz zděšení. Muži narazili také na obrovskou lebku jaguára - bez těla! V noci občas slyšeli z mesety podivný řev - klokotavé chrčení, které nedokázali přiřadit k žádnému z živočichů. Část Marešovy knihy je autentický opis deníku britského botanika, který žil nějakou dobu přímo pod Kurupirou. Ten zdroj toho zvuku dokonce viděl - patřil pterodaktylovi! Dostal se i do útrob mesety a zažil jev podobný prolínání časoprostorových dimenzí. Ing. Mareš se chtěl za každou cenu dostat k mesetě znovu, ale s výpravami do blízkosti Kurupiry byl definitivní konec. Žádosti o přírodovědecké expedice venezuelská i brazilská vláda striktně zamítá."

http://www.web4men.eu/UserFiles/Image/big/kurupira2.jpg

,,Poslední roky je okolí stolové hory uzavřeno ozbrojenými složkami. Vrtulník, který by si chtěl nahoru udělat výlet, vojáci sestřelí. Důvod? Vlády obou států argumentují ochranou místních indiánů. Jenže v uzavřené oblasti kolem Kurupiry žádní nežijí! Dalším zvláštním počinem bylo přerušení výstavby dálnice Perimetral Norte, která už stála Brazílii desítky miliard dolarů. Nedostavěná končí v džungli a zarůstá vegetací. Vrcholem je změna názvu mesety a záměrné úpravy map a satelitních snímků, aby nebylo možné vysledovat její přesnou polohu. Jak si to vysvětlit? Je tam snad ložisko zlata? Nesmysl! Zlatokopové i hledači drahokamů byli z oblasti vykázáni. Mimo Kurupiru přitom mohou řádit, kde chtějí a osud indiánů, kterým devastují prostředí, je vládě lhostejný. Mohla by být Kurupira základnou UFO? Jako důvod to vyznívá trochu otřepaně. Další teorie se týkají útrob stolové hory - mohla by tam být aktivována brána do jiných časoprostorových dimenzí? Pak jsou tu již zmiňovaní dinosauři a pterodaktylové, v husté vegetaci vrcholové plošiny by měli k životu ideální podmínky."
Zdroj SPIRIT

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO