Jdi na obsah Jdi na menu
 


Básně a životní příběh z deníčku

9. 4. 2008

VVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVV

 Obrazek

Věrka K.

,,Prožívá nejkrásnější věk, a já ji přeji v dalším jejim životě, aby byl naplněn samou radostí, úspěchem, zdravím a hlavně Láskou, kterou si zaslouží ! Protože její dětství se nacházelo v bolavém smutku, v omylu a nejasnostech bez pochopení a Lásky."     Ludmilka

,,Zde Vám uvádím několik jejich básní."

 ,,Báseň"

,,Chtěla bych napsat báseň,

která se nebes dotýká.

Chtěla bych napsat báseň,

která by dojmula člověka.

Láska v něm dosud spící,

 by v něm proudila jako řeka.

Chtěla bych napsat báseň,

 která probudí spícího člověka."

 

 ,,Zavřená duše"

,,Chceš-li se naučit milovat,

otevři oči, ruce, napni sluch.

Otevři dveře své duše dokořán.

Jen ať vejde !

Do tohoto božského nebe

a pozná vše,

co hřeje,

 ale i to,

 co zebe.

Najde ráj,

objeví druhé duše vedle sebe.

Ale hlavně,

najde sama sebe !"

(...věnováno dušičce jménem Dajík ...)

 

 ,,Díra v duši"

,,Když máš v srdci díru

jako měsíční kráter,

jdi ven !

Jseš-li páter ?!

Jseš-li pouhopouhý člověk,

řekni si,

že je pátek,

všichni blázni mají svátek.

A máš hned v duši klid

a ještě k tomu svátek."

 

 ,,První sněženky"

,,Sněženky už vykvetly,

sluníčko je zahřívá,

aby je kolem bílá peřina

tolik nestudila.

Mají se už k světu

a sluníčko jim povídá :

Děvčátka,

 nebojte se !

Ta bílá kolem peřina

vám už nic neudělá.

Věřte - nevěřte

je tu velká novina :

 Že nevíte jaká ?

No přece Jaro je tu !

A váš život právě začíná."

 

,,Krásné mámení"

,,Krásná to ulička lásky

jenž spojuje srdce,

ale dává i vrásky.

Má v sobě ducha

jenž naplňuje.

A srdce které vám oboum ťuká

 a omamuje."

Věnováno Ivaně V..

 

 ,,Ponaučení"

,,Láska,

 která drása nervy

nedá žádné útěchy,

jako kdyby spadla z nebe,

běžíme ji v ústrety.

Nevědomky co děláme,

máme velké úspěchy,

které se však pozdějí změní

 v slzy plné bolesti."

 

,,Nevědomí"

,,Nemáš oči,

nemáš ruce,

nemáš nohy

ani tělo,

které by tě uvidělo.

Máš jen srdce,

 které cítí,

že tvé oči

už nesvítí."

 

,,Prstýnek"

,,Našla jsem zlatý prstýnek

a jsou na něm dvě srdíčka.

Čí je ten zlatý prstýnek ?

 A kdo jsou ty dvě srdíčka ?

To nikdo neví !

Jen na nebi ta malá hvězdička

a možná ty dvě srdíčka."

 Obrazek

,,Kytice lásky"

,,Kytice lásky,

Bože

 jaká je to krása.

Kopretina,

zvonek,

sedmikráska

je plná vůně,

vzduchu

a je plná lásky."

 

 ,,Modravé dálavy"

,,Bílá labuť na vlnách Vltavy pluje,

zlaté slunce na nebi září

a vedle se malý mraček mračí.

Vy modré dálavy,

kde je váš konec ?

Kde končíte

a kde je ráj srdce ?

Kdy a kde se tohle

lidé dozví ?

Jeden z mnoha tisíce

 a ten to nikomu nepoví !"

 

 ,,Láska - život - sex - smrt"

,,Láska - život - sex - smrt,

to vše jsou lidé ...

lidé okuzlující,

fascinující,

milující.

Ne z planety Marsu,

ale z te malé a modrozelené

planety Země.

Z te nádherně živé,

kroužící,

rotující

a hlavně plující vesmírem

planety Země.

Kde je vše povoleno !

Milovat,

nenávidět,

umirát

i rodit se.

Prostě je to náš,

jenom náš Svět !"

( věnováno z Lásky paní Zdence V.)

Obrazek

Životní příběh

 ,,PRINC NA ŽELEZNÉM OŘI"

 

,,Pracovala jsem na hotelu v kuchyni. Bylo to i s ubytováním - týden práce a týden volna. Ač nerada, sdílela jsem pokoj s kolegyní, která nedodržovala základní hygienické návyky a zamořovala tak celý pokoj nevábnou vůní. Po mých třech stížnostech jsem byla ku podivu přeložena na jiný, rozhodně vábně vonící pokoj ke starší paní, která také pracovala v kuchyni. Měla jsem tehdy období ne moc dobré - odešla jsem z domu z rodinných důvodů. Neměla jsem partnera a ani kde bydlet - pouze hotel skýtal tuto možnost. Ta paní, se kterou jsem bydlela - říkejme ji paní Anička, mi jednou večer dala časopis, který nebyl zrovna mým oblibeným, ale budiž, dnes jsem ji za to vděčná ! Povídala, že tam jsou inzeráty k seznámení a ať si nějaký vyhlídnu a napíšu neznámému. Já tak tedy učinila, nic mi v tom nebránilo a já si začala psát s neznámým princem. Začal se mi po te SMS povaze líbit a potom i volal a měl velmi příjemný hlas. Popsali jsme si navzájem svůj vzhled a nevadilo mu, že jsem snědá a mě nevadilo, že má malou pleš. Po oboustranné sympatii jsme si domluvili rande na vlakovém nádraží. Byla jsem tehdy hodně nezkušená, vlastně téměř vůbec, takže jsem se opravdu těšila na to, že přijede můj princ na železném oři a taky, že přijel. Stála jsem na nástupišti a vyhlížela a v tom se objevil. V tu chvíli jsem si říkala - to snad ne, to není možné - já tady vůbec nejsem, chtěla jsem se propadnou do země a bohužel se nic nestalo. Přišel ke mě, už z dálky se mi vůbec nelíbil, natož z blízka, byl vysoký a to mi nevadilo, ale ta pleš ! A celkově to oblečení - byl velice bázlivý a styděl se. Šlo to na první pohled vidět. Opravdu to v tu chvíli nebyl můj typ vysněného prince. Ale, co teď s ním, když přijel za mnou až z Čech do Ostravy. Tak jsem ho pozvala k sobě na čaj. To už jsem bydlela u známého od paní Aničky a naznačila mu, že není můj typ. Já se mu prý líbila, ještě že tak. Pak jsem ho vyprovodila na vlak. Nepřejte si vidět ten zklamaný výraz v jeho tváři. Byl opravdu zklamaný a mírně naštvaný. Měl na to plné právo - vím ! Jenže on byl tehdy takový Ťula-bula. Tak jsme se rozloučili a šli každý svou cestou. Já si našla opět na inzerát přítele, se kterým jsem bydlela u něj a pak na ubytovně, jelikož jeho rodina nesnesla v domě snědou holku a pak jsem díky němu byla málem Bezďák nebýt opět paní Aničky."

 

,,A jak je to dnes ? Žiji s hodným, milujícím, tolerantním a pracujícím přítelem, se kterým mám nádhernou dcerku Verunku. A hádejte - kdo to je ? Je to ten tehdejší můj první nápadník - princ na železném oři ! Od te doby, co jsem se s ním rozloučila a on odjel do Čech jsme si po delší pauze začali navzájem psát - Jak se máš a co děláš ? Já se spálila ještě více krát, co se týče mužů a vždycky byl po ruce mobil a on u něj. Tak jsem si uvědomila, že to je ten pravý a jedinný, kterého chci, ale bylo tu opět Ale ! On se mezi tím oženil ! Naštěstí neměli děti. Rozvedl se k vůli mě a naší milující dcerce a máme před svatbou a hlavně mě se líbí takový jaký JE ! A pak, že není osud."

Věrka K..

 

 ,,Zamilovaný"

,,Láska to je velké opojení,

vše se náhle v člověku mění.

To, co viděl pořád černě,

to se náhle na něj směje.

Nemilé se v milé mění,

mile se na sebe smějí.

Láska je lék

nad nějž nikdy není

a kterého by si člověk

měl cenit."

 Obrazek

VVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVVV